„Christophere Lancastere...“ vydechla Angelica jako modlitbu, jakmile ho zahlédla. Její srdce divoce bušilo.

Jako vždycky vypadal úchvatně; svou vysokou postavou se opíral o zrezivělou houpačku, obě ruce zastrčené v kapsách. Podle napětí v jeho těle poznala, že ji uviděl, a bez ohledu na to, že jí v očích stály slzy, se mimoděk usmála.

Christopher Lancaster se nakonec odlepil od houpačky a obezř