Čekal jsem, že si Sera po chvíli lehne do postele. Převaloval jsem se až do čtyř do rána. Stále si nepřišla lehnout. Budík mi zazvonil v půl šesté a já ani nevěděl, kdy jsem usnul. Se sténáním jsem se posadil a promnul si oči. Když jsem se ohlédl, přikrývky byly naprosto nedotčené. Otevřel jsem dveře, zamířil dolů a všude bylo ticho.

Napadlo mě, že možná spí ve svém pokoji, ale dveře byly dokořán.