Yegor se opřel, nespouštěl ze mě oči, než s nimi přelétl po všech ostatních v místnosti. "Chápu, jak to může vypadat..."

"Může?"

"Serafino, nepřerušuj mě."

Slzy byly zpátky, ale tohle bylo spíš z frustrace než z čehokoli jiného. Krokla jsem vzad, naklonila se a vzala zbraň, kterou měl Maksim zastrčenou za zády. Všichni u stolu se napřímili a s vykulenýma očima sledovali, jak ji držím v rukou. Bron