Navzdory tomu, co Kirill řekl, trvalo to ještě další dvě hodiny, než Maksim otevřel dveře. Už nebyl tak výbušně naštvaný. Místo toho to spíš připomínalo tichý, vroucí vztek. Ani se na mě nepodíval, když se prohnal pokojem. Sledovala jsem, jak zmizel v koupelně, zavřel za sebou dveře a pustil sprchu.

Odhadla jsem své šance na úspěch, vstala jsem, svlékla se a stiskla kliku dveří do koupelny. Už to