Seraphina vyšla z pokoje a cítila se velmi nesvá. Podpatky byly tak vysoké, že chůze byla víceméně dřina. Když ji Alaric uviděl, usmál se a řekl: „Dokonnalé! Vypadáš tak krásně, má drahá manželko.“

Seraphina ignorovala posměch v jeho hlase, protože chtěla mít tuhle noc prostě za sebou. Zatímco čekala, až Alaric zaplatí vizážistce, nervózně si pohrávala s telefonem.

Když žena odešla, Alaric vytrhl Seraphině telefon z ruky a řekl: „Tohle dnes večer nebudeš potřebovat, princezno.“

Odnesl telefon do jejího pokoje a hodil ho na postel, než ji vyvedl ven. Jako džentlmen otevřel Seraphině dveře auta a nechal ji nastoupit na místo spolujezdce, zatímco on se chopil volantu a odjel.

Cestou do klubu na něj Seraphina neustále pohlížela a přemýšlela, co přesně s ní hodlá dělat. Plánoval s ní mít v klubu sex? Při té myšlence se otřásla a doufala, že o nic takového nepůjde.

Když konečně dorazili do klubu, Alaric otevřel Seraphině dveře auta a držel ji za ruku, když ji vedl dovnitř.

Seraphina se cítila stále nepříjemněji, jak Alaric postupoval hlouběji do útrob podniku. Klub byl neuvěřitelně divoký. Lidé tam kouřili všechno možné, a když procházeli chodbou, míjeli různé skupinky lidí, které se cestou oddávaly sexu.

Seraphině se rozbušilo srdce a tvář jí strachem zbělela. Konečně ji dovedl do místnosti plné lidí. Přistoupil k místu, kde seděla skupina mužů, kteří vypadali jako jeho přátelé, a pokynul jí, aby šla blíž.

Sedl si k nim, ale Seraphině přikázal, aby zůstala stát. Otevřel dvě láhve vína na stole, podal jí je a řekl: „Tvou povinností je nás dnes večer obsluhovat, takže prostě tiše stůj stranou, drž ty dvě láhve v rukou a dolévej nám, kdykoli si všimneš, že máme prázdné sklenice.“

Seraphina se cítila hluboce uražená. Ona, nejlepší studentka ročníku na jedné z nejprestižnějších univerzit v Londýně, byla ponížena na tak nízkou úroveň a nemohla se ani bránit, ani říct ne.

Stála s láhvemi vína v obou rukou, zatímco Alaric mluvil a smál se se svými přáteli. Po chvíli do místnosti vstoupily dvě dívky s bujným pozadím a tangy, která byla téměř neviditelná.

Pomalu se vydaly k místu, kde seděl Alaric, přičemž na sebe poutaly značnou pozornost, a sedly si mu na klín. Seděly tam, každá z jedné strany, a občas se o něj střídavě třely za doprovodu chlípných zvuků.

Seraphina je naprosto ignorovala a dál držela láhve. Alaric se na ni mezitím neustále kradmo díval ve snaze vyčíst něco z jejího výrazu. Po chvíli si uvědomil, že jí je jedno, co dělá, a dívky poslal pryč.

On i jeho přátelé střídavě nastavovali sklenice, aby je Seraphina doplnila, a ona tak činila bez jediného slova stížnosti. Alarica začalo štvát, že Seraphina netrpí tak moc, jak doufal.

Ačkoli se jí to dařilo skrývat, Seraphina se cítila nesmírně zahanbená a nesvá. Sklízela spoustu chtivých pohledů od mužů v místnosti a nemohla se dočkat, až noc skončí.

Alarica náhle něco napadlo. Vytáhl telefon, bez jejího vědomí Seraphinu natočil a video poslal jejímu otci.

Shodou okolností měla telefon u sebe Seraphinina matka, když video dorazilo. Aniž by znala obsah, video otevřela, ale téměř okamžitě ho zase zavřela. Byla v šoku, když viděla, kam až její dcera klesla.

Rychle video smazala a snažila se ovládnout emoce, aby to manžel nezjistil. Věděla, že Alaricovým motivem pro zaslání videa bylo způsobit jim oběma bolest, zejména jejímu manželovi.

Manžel si všiml jejího výrazu a zeptal se, jestli je v pořádku. Zalhala, že ano, a pomalu odešla do koupelny. Když osaměla, hořce se rozplakala. Po pláči mnohokrát volala na Seraphinino číslo, ale nikdo to nebral.

Nakonec si opláchla obličej a přesvědčila samu sebe, že Seraphina je silná a najde způsob, jak se ze své situace dostat.

Seraphina netušila, jak dlouho už stojí. Bolest v nohou se stávala nesnesitelnou. Právě když přemýšlela, že si boty zuje, přistoupil k ní jeden z těch odporných mužů, kteří si ji celou dobu chlípně prohlíželi.

Alaric pozoroval muže, jak si razí cestu k Seraphině, a cítil se velmi spokojený. Muž se postavil přímo před Seraphinu a zíral na ni. Po chvíli začal mluvit. Seraphina instinktivně zatajila dech, protože z muže táhl alkohol a tabák.

Muž jí neustále opakoval, jak je krásná a že se do ní zamiloval, zatímco Seraphina ustoupila o krok zpět a ignorovala ho.

Seraphina se stále dívala na Alarica, aby zjistila, zda zasáhne, ale on neudělal nic.

Když si muž všiml směru jejího pohledu, okamžitě se Alaricovi omluvil: „Moc se omlouvám, pane, nevěděl jsem, že je to vaše žena.“

Alaric se nahlas zasmál a řekl: „Ne, to není moje žena. Není to nic víc než Puta de mierda. Můžeš si ji vzít, jestli chceš, pozornost podniku.“