Cestou zpátky jsme naštěstí nikoho nepotkali, dokonce ani Julianne, která se měla už dávno vrátit. Zdálo se, že vědí, co se děje, protože když jsme dorazili, v domě nikdo nebyl.

Killian mě odnesl do pokoje a jemně mě položil na postel. S úsměvem se sklonil a políbil mě na čelo. Diamant mi na ruce těžce seděl a já ji zvedla. Cítila jsem se v euforii. Konečně dělali kroky, v které jsem doufala už př