Kapitola čtyřicátá osmá: Okamžitě mi hlavou bleskly představy Killiana ve sprše.

Může někdo sakra vypnout ten telefon? Snažím se tu spát.

Nahlas jsem zasténala, ale zvuk musel znít tlumeně, protože jsem měla pusu zabořenou v Killianově nadýchaném polštáři.

Telefon znovu zazvonil a já sklesle vzdychla. Vypadá to, že někdo nechce, abych spala. No, ten člověk se měl na co těšit, protože jsem měla pln