Protočila jsem oči, zastavila se a otočila, zatímco jsem čekala, až ke mně dojde.

„Omlouvám se, že jsem ti podstavila nohu,“ řekla, ale vypadala všechno, jen ne zkroušeně. Vlastně se zdálo, že si každý okamžik náramně užila, ale já jí nehodlala dopřát reakci, po které tak toužila.

„To nic není,“ odsekla jsem s kamennou tváří.

„Tak fajn,“ řekla. Když jsem viděla, že jsme domluvily, otočila jsem se