Ari civěla na Calluma, myšlenky se jí v hlavě splašeně honily a ruce v klíně se jí zpotily. Všimla si, že ji Callum pečlivě sleduje, ale nedokázala si srovnat výraz obličeje, ani kdyby chtěla.
"Já to... Co to je, Callume?" zeptala se tiše.
Callum protočil panenky. "Myslel jsem, že díky tomu nadpisu je to celkem jasné," pronesl s naprostým nezájmem. "Když jste mě včera ty s Desmondem zahnali do kouta, začal jsem o tom návrhu přemýšlet. A pak mi to přišlo vlastně celkem zřejmé."
Dal si pauzu a znovu si prohlédl její tvář. "Nemám čas hledat nikoho cizího a nabízet jí tak pitomou dohodu. Navíc shledávám navázání bližšího kontaktu s většinou žen poněkud... problematickým," pokračoval s mávnutím ruky, "když jsme byli včera v noci na večeři s Grahamem, uvědomil jsem si, jak snadno dokážeš navazovat kontakt s lidmi. Jsi talentovaná v tom, aby se s tebou někdo cítil příjemně, a dokonce ani já tvou přítomnost v malých dávkách neodmítám."
Ari věděla, že by se jí ten tón, s jakým o ní mluvil, měl dotknout, ale byla příliš zmatená a ještě víc šokovaná na to, aby si to plně uvědomila.
Jistě, povzbuzovala Calluma, aby si někoho vzal. Dokonce o tom sáhodlouze hovořila jako o dobrém a praktickém nápadu. Ale nikdy neměla v úmyslu, aby oslovil pro takovou roli přímo ji. Bylo to nanejvýš nepatřičné hned z několika důvodů.
"Sešel jsem se s Desmondem včera pozdě večer a s Xanderem hned ráno. Ačkoli se z technického hlediska jedná za normálních okolností o porušení firemních pravidel, Xander je ochoten udělat výjimku. Všichni vidíme ten propad akcií a všichni to chceme napravit," promluvil teď Callum stroze a bylo na něm jasně vidět, jak moc ho ta současná situace, ve které se společnost nacházela, popuzuje.
"Bezpochyby se objeví spousta drbů. Ale řešení těhle věcí je součástí tvé odbornosti, že ano? Zajistíme, abychom veřejně oznámili, že jsi mojí snoubenkou už několik měsíců a že ses ke své pozici nevyšplhala tím, že mi kouříš ptáka, nebo něco takového," žvanil dál Callum a pokrčil rameny.
Ařina tvář se zalila karmínovou červení, jen co takhle ležérně zmínil svůj zpropadený... sexuální orgán. Co to k čertu bylo za konverzaci? Určitě nemohl myslet to, co právě navrhoval, vážně.
"Callume... Tohle přece nemůžeš myslet vážně. Já nemůžu... Já si tě nemůžu... vzít," vypískla skoro. Její představivost běžela na plné obrátky a ona v tom úplně lítala.
Callum si povzdechl a zavrtěl hlavou. "Nebuď směšná, Ari. Tohle je všechno čistě naoko. Myslel jsem, že to je ti taky jasný." Špičkou svého pera ukázal na smlouvu. "Je to docela jednoduché. Existuje jen několik málo pravidel a pro tebe z toho plynou značné výhody. Můžu to s tebou projít?" zeptal se s pohledem upřeným na ni.
Těžce polkla a v duchu přesvědčovala své srdce i rozum, aby se zklidnily. "Já... Tak dobře," podvolila se nakonec, sotva popadala dech.
Callum přikývl a odkašlal si. "Dobře, jak jsem říkal, je to jednoduché. Máme tu sekci případně nazvanou ,pravidla‘," ukázal na ni a ona se s obavami naklonila blíž, aby mohla sledovat text spolu s ním.
"Za prvé, smlouva se uzavírá na dobu jednoho roku od falešné svatby, s možností ji v případě potřeby prodloužit. Uspořádáme ji hned, jak Desmond s Xanderem usoudí, že je v pořádku, abychom se ,usadili‘. Za druhé, musíme si alespoň jednou týdně vyrazit na rande a musí to být na veřejném místě. Je totiž nutností, aby nám paparazzi pořídili pár fotek."
Callum se na ni podíval, aby se ujistil, že dává pozor, a ona na něj slabě přikývla na znamení, že dává. Alespoň částečně. Hlava se jí zdála být úplně prázdná a lehká jako pírko.
"Za třetí, po celou tu dobu mě budeš muset doprovázet na jakékoli galavečery, firemní večeře a výlety. Zůstanou ti všechny tvé asistenční povinnosti, ale přibude ti i zodpovědnost vystupovat jako má snoubenka, alespoň na veřejnosti. Za čtvrté, musíš být připravena mě držet za ruku, obejmout mě nebo mě políbit, pokud si to daná situace bude vyžadovat," přednesl jí Callum chladně a to jí jen přidalo k tomu pocitu závrati.
Líbat? Mluvil o tom, že ji bude líbat, a ona měla pocit, jako by každou chvíli mohla omdlít. Tohle naprosto nebylo to, co si představovala, že se z toho rozhovoru vyklube. Byla neuvěřitelně překvapená, že ten nápad už jí Desmond i Xander stihli schválit, ale Ari předpokládala, že to pro ni zas takové překvapení být nemůže, když se nad tím hlouběji zamyslí. Skutečné postavení společnosti bylo zoufalé a všichni to moc dobře věděli.
"Jak to na tebe prozatím působí?" odmlčel se Callum, aby se jí mohl zeptat.
Ari se zhluboka, trhaně nadechla a pak se nervózně zasmála. "Můžu mluvit upřímně?" zeptala se generálního ředitele.
Callum jí odpověděl prostým přikývnutím, a ona si oblízla rty.
"Jsem strašně zmatená, Callume. Jak jsi s tím... Jak seš s tím v pohodě? Se mnou?"
Pátrala v Callumově tváři po něčem, co by jí pomohlo tomu všemu porozumět, ale ta jeho obvyklá stoická maska pevně seděla na svém místě.
"Říkal jsem ti to, Rhodesová. Tvá osobnost vyhovuje našim objektivním požadavkům. A navíc v tvé přítomnosti to dokážu vydržet. Jsi taky přitažlivá žena a já plně uznávám, že by pro mě existovaly mnohem horší možnosti." Callum opět pokrčil rameny.
Na Callumovu lhostejnost a necitlivost už byla zvyklá pokaždé, když promluvil. Ale to, jak o ní teď vyprávěl, ji zároveň mátlo a působilo to na ni... zvláštně.
"Jaká jsou ta další pravidla?" zeptala se tiše.
Callum se podíval zpátky do smlouvy a pokračoval ve čtení. "Během této doby s nikým dalším nemůžeš spát nebo randit ty, ani já. S tím souvisí, že také nemáme povoleno spát jeden s druhým," vysvětlil jí.
Stále bojovala už jen s tou pouhou myšlenkou, že by s ním měla prožít polibek, natož aby s ním pak ještě spala. Málem se propadla do podlahy přes svou židli v jeho kanceláři. "Co tam je dál?" dokázala ze sebe dostat ven.
"Především se do mě nesmíš zamilovat," oznámil jí Callum náhle neuvěřitelně intenzivním a vážným tónem.
Pod jeho upřeným pohledem mírně ucukla a zhluboka se nadechla. "To... Nedokážu si představit, proč by to měl být problém, Callume. Ty zrovna nejsi bůhvíjak přístupný člověk už ze své podstaty," odvětila mu zcela upřímně.
Callum nad jejími slovy protočil panenky. "Chceš slyšet, co z toho uspořádání vůbec budeš mít ty?" zeptal se jí naprosto mdle.
Ari jen mdle přikývla, zatímco se její mozek marně snažil držet krok s rychlostí probíhající konverzace.
"Zaplatím za tebe ty studentský půjčky, a to v případě, že nikdy, vůbec nikdy, nedojde k porušení týhle smlouvy. Budu ti to vyplácet v malých částkách. Tady a tamhle pět tisíc dolarů, přesně tímhle stylem. Také uhradím veškeré výdaje za cestování, večeře, rande, šaty, cokoliv, co budeš potřebovat. A pokud se objeví cokoliv jiného, nebo na co budeš mít nárok, zaplatím ti i to," pronesl Callum pořád tím stejným, nenuceným tónem a ona nezvládala nic jiného, než na něj nevěřícně zírat.
"Callume... Tohle je... Ne... Tohle by bylo prostě až moc. Mé dluhy jsou astronomické. To nemůžu přijmout." Zadrhávala se, ale všechna ta slova ze sebe nakonec přece jen dostala. Tohle už na ni bylo vážně moc.
Callum otráveně mlaskl a protočil panenky. "Ari, nebaví mě bavit se o penězích, ale zjednodušeně řečeno... Padesát tisíc dolarů pro mě nic neznamená. Neměla by ses vůbec zabývat takovými věcmi. Chci jenom vědět, jestli si dokážeš sebe představit, že to děláš. Jsi přece bystrá a schopná holka."
Odmlčel se a vypadalo to, že přemýšlí, co dál by mohl říct.
"Vím, že jsem... Docela problematický člověk. Nikdy ses ani slůvkem nezeptala proč, ani sis nepřála, abych byl jiný. Co říkáš, když tu nejsem, mi do toho vůbec nic není. Ale tváří v tvář mi prokazuješ vždy jen ten nejhlubší respekt, a to dokonce i tehdy, když s mým názorem nesouhlasíš. Ty jsi, mírně řečeno, ten naprosto perfektní člověk pro roli mojí snoubenky... nebo i manželky. Jsi přesně ten typ člověka, jehož by měla naše Vane Corp. odrážet ve své image. Můžeš to s námi... Ty můžeš změnit ty poměry, Ari. Pokud k tomu tedy budeš ochotná."
Callum u udělování téhle pochvaly vypadal hodně nesvůj a Ari byla dost zaskočená, že k ní vůbec byl schopen být natolik sdílný.
Zvážila jeho nabídku. Ta představa, že by její studentské dluhy už víc neexistovaly, byla na všem, co řekl, tou bezesporu nejlákavější částí. Byla si plně vědoma toho, že na té cestě narazí na spoustu zádrhelů, nevyhnutelných detailů ke zvážení, které jí způsobí obrovské nepohodlí, a to mnohem víc než jen pouhé. Ale díky těmhle slovům aspoň dokázala pochopit, proč si pro tohle předsevzetí vybral právě ji.
Dávalo to smysl. Bylo to kurevsky šílený, ale ono... Opravdu to smysl dávalo.
Odkašlala si a posadila se ve své židli vzpřímeněji. "Mám k té smlouvě několik dodatků, které bych chtěla doplnit," řekla s tou největší snahou, aby zněla sebejistě.
Callumovou tváří na zlomek vteřiny prokmitla úleva a ihned ho nahradil jeho obvyklý kamenný výraz. "Co máš na mysli?" zeptal se jí opatrně.
"Potřebuju, abys mi svěřil pod kontrolu všechny své sociální sítě, a to hlavně Pinnacle. Pokud má mít tohle nějakou naději na úspěch, tak se zkrátka nesmíš na tom internetu už vůbec hádat. Musím moci kontrolovat tvé další příspěvky a vůbec celou tu tvoji agendu vést," oznámila mu smrtelně vážným hlasem.
Callum se na ni zaškaredil. "Já se na ty sítě chodím hádat jen tehdy, když to za to fakt stojí," zahučel s nesouhlasem.
S obrovským odporem polkla to nutkání protočit panenky. "Budeš s tím souhlasit, nebo nebudeš?" Přešla rovnou k věci.
Callum si ztěžka povzdechl a pokýval hlavou. "Kurva fix. Fajn," utrhl se na ni.
Maličko se na něj pousmála. "Výtečně, tak to ti mockrát děkuju za to tvé pochopení." Znovu si odkašlala. "Dále ode mě také budeš vyžadovat ten stejný respekt i vždy potom, co tady s touhle situací skončíme. V rámci pracovní doby se ale ke mně jinak chovat nebudeš."
S touhle podmínkou to myslela smrtelně vážně. Nechtěla pro sebe žádné speciální zacházení a úlevy, především kvůli té nehorázné hromadě pomluv, se kterými si bude muset nevyhnutelně poradit ve chvíli, kdy ten "vztah" na sto procent dají zkrátka všem na odiv veřejnosti.
"To zvládnu hravě. Chtěla bys ještě něco dalšího?" zeptal se jí Callum a otočil tu smlouvu tak, aby do ní přidal všechny dodatky, co zrovna navrhla.
"Už jen jediný," pípla potichu, ještě než se lehce kousla do rtu, a pak mu pohlédla naprosto nezaujatě do tváře i očí. "Taky se do mě nesmíš zamilovat," řekla naprosto zřetelně a jasně.
Callum po ní začal zírat. "To vůbec nebude problém. Nikdy předtím jsem ani nemiloval," ujistil ji tímtéž věcným a ledově klidným hlasem, jako už během tohohle prapodivného proslovu celou tu celistvou dobu hovořil.
S nevěřícným překvapením k němu opět vzhlédla. Ještě nikdy nebyl zamilovaný? Asi to vlastně dávalo logiku, obzvlášť u tak chladného jedince, jako Callum bezesporu byl. Ani tahle dedukce se jí už vlastně o trochu míň nedotýkala.
Ari si oblízla rty a mírně přikývla. "Tak dobře," povedlo se jí hlesnout.
Callum pootočil těmi složkami nazpátek směrem k ní a nabídl jí to luxusně vyryté pero od té tužky k převzetí k podpisu. "No tak? Jdeš do toho, nebo se toho vzdáváš?" vyptával se jí a očima neustále propaloval zraky v obličeji.
Na malou vteřinku se zahleděla Callumovi do těch nádherných očí a pak se upřeně podívala dolů na to, co mělo následovat dál – tedy tu písemnou dohodu o předmanželské smlouvě.
Skutečně se právě teď chystala tohle provést? Matně jen tak ve vzduchu poletovala myšlenkou, co by tomu svému novému zbrklému osudu asi řekl takový Julian, nebo dokonce co teprve ještě více pohoršující... Co takhle její otec? Nemohla si ale ve stínu té obrovské sumy nevšimnout, s jakou veškerou úlevou by tohle její zapojení přineslo v záchraně zkázy Vane Corp., nebo s tak ohromující radostí po pomyšlení, oč víc usnadňující ten svůj nynější zkažený deníček z chyb už konečně provždy smaže tím, až u ní navždycky skončí hradba těch nepřeberných školních výdajů.
V té jedné úvaze v její mysli neustále kroužilo několik rozdílných myšlenek. Srdce na ni tlouklo všema deseti smysly, jak jen hrozně moc to musel být špatný nápad, a že tahle úchylná fraška určitě ponese pro zúčastněné nějaký ošklivý následek a ještě i daleko trpčím způsobem někde s definitivní hořkostí u konce pohoří. Raději se však nakonec uvolila a tu snůšku zamyšlení i hrůzy co do nejzazší cesty vypudila z těch nejtemnějších míst ze svého středu hlavy a jednoduše pevně uchopila tu jeho lesklou stříbrnou propisku.
Ari stvrdila ten svůj podpis naprosto čistě právě tu naznačenou tečkovanou hranici linky a ihned poté bez prodlevy tu tužku navrátila nazpět svému bossovi do té ruky. Bedlivě sledovala ten samý krok, když pak Callum sepsal také svůj autogram naprosto hladce pod tu její linku.
"To dostane teď přímo Xander. Už je to celé hezky právně a formálně uzavřeno a plně oficiální," podal to Ari Callum, složky sklapnul a to jeho propisovací pero odložil.
Jeho oči kmitly letmo po šálku s tím jeho nedotčeným ranním čajem a ihned poté přes ty její drahé usrkávající hrnky i stejnoměrnou dávkou nedospalosti se zanedbanou kávou. V tom momentě se s ním nakonec konečně setkala, u té jeho stálé, mrazivé tváře.
To srdce o jedné maličké myšlence pak pro jedinou minutu dokonce přeskočilo Ari nějak ten nepravidelný tep, když na něj pohlédla ještě ten svůj závěrečný a obavami provrtávající pohled z její naprosté čisté marnivosti k dalšímu dni s nadcházejícím omílacím dnu.
"Tak, tímhle pádem jsi právě pro tuhle chvíli úplně odteď mou novou snoubenkou," prohlásil Callum a tentokrát v těch svých řečech až s až nepřiměřeně nevýslovným přehrávajícím a zcela chladnokrevně odměřeným stylem řečnictví pro ty jejich nynější budoucí záležitosti.
Callum Vane, tak tenhle úhlavní a strašně arogantní velký šéf podniku, se odnynějška právě na celé čáře a formálně po tu nelehkou upsanou chvíli od teď stal její obrovským úvazkem v rámci její nepsané životní přednostní smlouvy jejím plnohodnotným partnerem a samozvaným snoubencem. Svým způsobem pouze na ten uhrančivě fiktivní svazek, to zcela nepochybně. Avšak stále z toho stávalo, v tak té oficiálně uznávané tváři, její budoucím snoubencem vcelku vlastně po všem i tak pro celý cizí a ten skutečný obávaný vnímaný svět.
Do čeho se to proboha vlastně vůbec k čertu navezla a co jen teď tím na sebe tuze ušila?