Elo se zhluboka nadechla a pomalu se otočila čelem k druhé ženě. Zavřela oči a promnula si čelo. „Phoebe...“ začala.

„Panebože!“ vykřikla druhá žena.

Elara otevřela oči a stále zírala směrem, kterým její matka a syn zmizeli.

„Elo, on...“

Elo doufala, že se o téhle záležitosti nikdo nedozví.

„Co on, Phoebe?“ zeptala se pobouřeně. Byla naštvaná. Phoebe na ni zírala s pootevřenými ústy.

„Jak je to možné?“ vyhrkla. Její mysl pracovala na plné obrátky, jak se snažila přijít na kloub tomu, co právě viděla.

„Nemám tušení, o čem to mluvíš,“ řekla Elo klidně, ale věděla, že Phoebe na základě jejího hvězdného hereckého výkonu svůj názor nezmění.

„Je Cillianův, že ano?“

Netrvalo jí dlouho, než na to přišla. A jak by taky mohlo? Elara nebyla překvapená. Mohla lhát. Ale neexistoval způsob, jak by mohla popřít původ svého syna. Její rodiče to dítě viděli, když mu byl rok, a s každým dalším rokem se Leo podobal Cillianu Blackwoodovi víc a víc.

Každý, kdo je znal dříve, si to dokázal spojit. Právě proto se Elo tak dlouho vyhýbala lidem spojeným se společností Blackwood Holdings. Nechtěla, aby na ni lidé zírali a znovu o ní klebetili.

„Jak jsi mohla?“ zašeptala Phoebe. Vypadala, jako by měla bolesti. Elo ztěžka polkla a nedokázala odpovědět. Phoebe se zlobila. „Ví to pan Blackwood? Nechal vás v tom pan Blackwood samotnou?“

Začala si pro sebe mumlat nadávky. Zabít svého šéfa bylo evidentně součástí plánu.

„Phoebe, přestaň!“ musela Elo prakticky zakřičet. „Pan Blackwood to neví. A nepřeji si, aby se to v budoucnu dozvěděl.“

Phoebe rychle zavřela pusu. Sledovali je lidé. Prodavač v obchodě s potravinami byl jedním z nich.

„Nechci to řešit tady.“

Phoebe se rozhlédla a uviděla kolem sebe zvědavé tváře. Lidé se rychle vrátili k prohlížení regálů, ale škoda už byla napáchána. Phoebe sklopila oči k podlaze.

„Táta má plné ruce práce s úpravami bytu a máma může vzít Lea na chvíli do parku. Co kdybys odpoledne přišla ke mně na hotelový pokoj a můžeme si promluvit v soukromí?“

„Leo?“

„Ano. Tak se jmenuje. Leo Vance.“

Phoebe přikývla se smutným úsměvem. „Chápu, proč to nechceš řešit tady. Ale Elo, přísahám bohu, jestli nebudeš tam, kde říkáš, že budeš... chci odpovědi... žádné vyhýbání, žádné kecy.“

Elara neměla energii na to, aby nákup dokončila. Zamířila s vozíkem k pokladně a najednou jí blesklo hlavou, že když je tam Phoebe, mohl by tam být i Cillian. Rychle se otočila zpět.

„Phoebe?“ Druhá žena se nepohnula a stále zírala na své nohy. Vzhlédla, když zaslechla své jméno. „On tu není, že ne?“

Phoebe zavrtěla hlavou. „Momentálně ne,“ zamumlala.

Srdce jí poskočilo. Takže Cillian bude dříve či později ve městě. Když narazila na Phoebe, byla tu šance, že by se totéž mohlo stát s Cillianem. Naskládala své věci na pohyblivý pás a vylovila z peněženky kartu. Pokladní se na ni podívala očima lačnícíma po klepech, když jí podávala účtenku.

„Pěkný zmatek, co?“ řekla nakonec pokladní.

Elara povytáhla obočí a zatnula zuby. „Při vší úctě, slečno...“ procedila skrz zuby. „Starejte se o sebe.“

Pokladní zalapala po dechu, když Elo popadla své tašky a vyřítila se z obchodu. Její matka stála hned venku a sledovala, jak Leo běhá nahoru a dolů po nájezdu pro vozíčkáře.

„Dávám tomu půl dne, než to ten muž zjistí.“

Elo zasténala. Matka od ní převzala tašky a rozešla se k autu.

„Leo, jdeme, zlato,“ zavolala. Leo ještě naposledy bouchl do kovového zábradlí, než se k ní rozběhl a skočil jí do náruče. Popadla ho, zabořila mu nos do krku a vydala se k autu. Díky Leovým objetím se okamžitě cítila lépe.

Pohlédla jsem stranou a uviděla Phoebe, jak nastupuje do modrého auta. Oči upírala na matku a syna. Za volantem seděl Gideon, její manžel a Elarin další přítel ze společnosti Blackwood Holdings.

Gideonovy oči rovněž spočívaly na Elaře a ústa měl v šoku pootevřená. Elo odvrátila zrak, otevřela dveře a usadila Lea do autosedačky, než odjela. Její tělo fungovalo na autopilota, jak se v myšlenkách zcela odpojila.

„Kam jedeš?“ zeptala se zvědavě její matka.

„Mami, pohlídala bys Lea na pár hodin? Pozvala jsem si Phoebe k sobě do apartmá.“

Starší žena si povzdechla. Zbytek krátké jízdy se už neřeklo ani slovo. Vysadila je u nově pronajatého bytu a Leo se rozběhl hned, jak se jeho nohy dotkly země. Najednou se otočil a přiběhl k přední části auta.

„Pápá, mami.“ Věnoval jí zubatý úsměv a poslal jí vzdušný polibek. Předstírala, že ho chytá, a neubránila se slzám, které jí zamžily zrak.

Její matka mlčela celou minutu, než promluvila. „Jsi si jistá, že na to chceš být sama? Mohla bys od toho odejít bez jakéhokoli vysvětlování, nebo by sis mě mohla vzít s sebou jako morální podporu. Tátovi nebude vadit pohlídat malého.“

Elara zavrtěla hlavou. „Tohle je něco, co bych si měla vyřídit sama. Chci to ukončit hned a nečekat, až se ta zpráva donese k Cillianovým uším.“ Slabě se usmála, než odjela.

Když dorazila do hotelu, zbývala půlhodina do Phoebina příjezdu. Byl čas oběda, ale neměla vůbec pomyšlení na jídlo. Ve skutečnosti se jí chtělo zvracet, a kdyby pozřela cokoli jiného než vodu, možná by to už udělala.