Caleb je vzal na jídlo do útulného podniku ve městě, který nebyl příliš hlučný ani přeplněný.

Vlastně se tam slyšeli mluvit, aniž by museli překřikovat hudbu nebo hluk. Když vešli dovnitř, vzduchem se nesla hřejivá vůně čerstvě uvařeného jídla.

Elena se rozhlížela kolem a cítila se trochu ohromená. Všechno tu bylo tak jiné – ulice, vzduch, lidé, jazyk. Nebyl to ale špatný rozdíl. Vlastně jí to při