„Polib mě.“

Při Domových slovech jí ztuhlo celé tělo.

„Cože? Ne!“ vyhrkla okamžitě a nohy jí už cukaly, jak chtěla utéct. Dom jí ale nedal šanci… stál pevně u dveří a svými širokými rameny jí blokoval únikovou cestu.

Dlaně se jí opotily a srdce jí bušilo tak silně, že by přísahala, že ho musí slyšet.

„Čeho se tedy bojíš? Polib mě,“ zopakoval Dom klidným, vyrovnaným tónem… ale jeho oči se do ní vpí