Kapitola 139

POHLED ADDIE

Měla jsem pocit, že se se mnou celý pokoj točí. Doktorova slova mě zasáhla jako rána do žaludku. „Váš otec je v kómatu,“ řekl neutrálním tónem, jako by takové zprávy oznamoval už nesčetněkrát.

Hleděla jsem na něj a hlas se mi třásl. „Jaké… jaké jsou jeho šance na probuzení?“

Lékař zaváhal a pohledem těkal mezi mnou a ostatními. „Těžko říct, ale v tuto chvíli bych to odhad