Kapitola 167

Pohled Addie

Tři dny po pohřbu jsem seděla v advokátní kanceláři pana Cranea a prsty nervózně žmoulala kapesník v klíně. Známá kožená křesla a stěny s dřevěným obložením mě měly uklidňovat – byla jsem tu s otcem nesčetněkrát – ale něco mi tu nesedělo.

Místo pana Cranea seděl za masivním stolem mladší muž. Upravil si brýle s drátěnými obroučkami a odkašlal si. „Jsem Quentin Halloway, s