Kapitola 224

POHLED ADDIE

Seděla jsem na kraji postele a otupěle zírala do stropu. Ticho v pokoji bylo dusivé, přerušované jen občasným vrzáním podlahových prken nebo slabým hučením topení. Ruce se mi třásly, jak jsem kolem sebe svírala přikrývku, jako by to byla jediná věc, která mě drží pohromadě.

Nespala jsem. Nejedla jsem. Moje mysl byla v chaosu od chvíle, kdy vyšla najevo Victorova zrada. Mě