„Dovolíš mi, abych tě odnesl?“ zeptá se Finnian, dřepne si k ní a ušklíbne se na Luciu.

„Ne, ty idiote,“ povzdechne si, třepe se stejně jako já a snaží se zvednout na nohy. „Střelili mě do ruky, ne do nohy.“

Jen tam stojím jako tvrdé y a sleduji, jak Finnian pomáhá Lucii vstát a drží ji, dokud nenajde rovnováhu. Pak se otočí ke mně, naprosto klidný. „Takže, dneska nám směna končí dřív –“

Propuknu