Skoro cítím, jak Cristiano z frustrace zatíná čelist, i když to nevidím. Když otevřu oči, kousíček mého já potěší zjištění, že jsem měla pravdu. Začne se ode mě odtahovat, ale já ho sevřu pevněji a ještě ho nenechám odejít.

„Crisi-M, můžeme být zase jen kamarádi?“ zašeptám prosebně. Znehybní a přestane se pokoušet odtáhnout. „Nejsem – nechci narušovat to, co máš s Vittorií. Je to fakt milá holka –