„Kde je Nicola a Finnian?“ zeptám se tiše.

„Dělají svou práci,“ odpoví a jeho mírně zvednuté obočí mi dává jasně najevo, že nemusím vědět víc a že bych se neměla dál vyptávat.

To má ale naprosto opačný účinek. „Cristiane,“ zasténám, ztěžka se opřu o linku a zavrtím na něj hlavou. „Proč mi to neřekneš? Proč mě nenecháš nahlédnout pod pokličku?“

„Protože když to udělám, díváš se na mě přesně takhle!