Sloane:

„Sienno, jde jenom o ten obchod. My dva se nebudeme...“

„Budeš se jí dotýkat, Varkasi. Smečky očekávají, že na té ženě uvidí sakra jasnou značku.“ Zaslechla jsem hlas své nejlepší kamarádky a zamračila se, zatímco jsem kráčela k Varkasově pracovně. Oba jsme se chystali na obřad páření, a když zmizel, nemohla jsem si pomoct a v duchu se zlobila.

Věděla jsem však, že má pár věcí na vyřízení, a proto jsem se rozhodla nedělat z toho vědu. Ale když mu to trvalo tak dlouho a už nás volali, věděla jsem, že tam musím jít a aspoň zjistit, kam se můj druh poděl.

„Dám jí jen dočasnou značku. Bude jim to stačit a pak ji odmítnu. Ta žena bude mou ‚družkou‘ jen pro povinnost, ale to poslední, co hodlám udělat, je navázat s ní vztah,“ řekl a já se zhluboka nadechla a snažila se zpracovat to, co slyším. Ten chlap to nemohl myslet vážně. MŮJ druh a moje nejlepší kamarádka přece nemohli vážně říkat to, co jsem právě slyšela.

„Teď to sice říkáš, ale je to jen otázka času, než se z vás dvou najednou stanou milenci,“ řekla Sienna a zvýšila na něj hlas. „Dneska mi tohle vykládáš, jsi naštvaný, že tě nutí do vztahu, který nechceš. Nenávidíš to, kým je a odkud pochází, a to chápu. Ale ta fúrie je chytrá, a pokud tě nesvede teď, podaří se jí to v budoucnu. Co sakra budu v tu chvíli dělat já?“

„Sienno, víš, že jako Alfa mám své povinnosti...“

„Nejsi jediný Alfa na světě,“ řekla a já škvírou ve dveřích sledovala, jak jí vzal tváře do dlaní a přitáhl si ji blíž k sobě. V očích mě pálily slzy, když spojil své rty s jejími v jemném polibku, kterým ji umlčel. Zahákla prsty do oček jeho opasku, přitáhla si ho blíž a on se do polibku usmál, pak ji kousl do spodního rtu a odtáhl se, aby opřel své čelo o její.

„Víš, že jako Alfa všech alf musím plnit své povinnosti. Ale věř mému slovu, to poslední, co udělám, je, že bych se podíval na nějakou toulavou omegu, kterou si Alfa a jeho Luna adoptovali z milosti,“ řekl a mně se rozbušilo srdce proti žebrům. Rty se mi zachvěly a já udělala krok zpět, kroutíc hlavou, zatímco jeho slova probodávala mou hruď.

Otevřela jsem dveře a oba je zaskočila. Varkasovy oči se střetly s mými. Byl v nich vidět naprostý odpor a já poprvé od chvíle, co jsem ji poznala, viděla nenávist i v pohledu své nejlepší kamarádky.

„Sienno, vypadni,“ rozkázal Varkas a žena se zamračila.

„Varkasi...“

„Řekl jsem ani slovo,“ zastavil ji. Na vteřinu sklopila oči k zemi, pak přikývla a ustoupila. Jeho oči se střetly s mými a já tázavě zavrtěla hlavou.

„Proč?“

„Neměla jsi čekat nic jiného,“ řekl a vyvedl mě tím z míry. „Snad jsi nečekala, že budu s toulavou omegou, jako jsi ty, že ne?“

„My dva jsme se dohodli...“

„Dohodl jsem se a stále se dohaduji pro dobro MÉ smečky a pro veřejnost. Ale naše páření bude sloužit jen k tomu,“ řekl a já sklopila oči k zemi, když ke mně udělal krok a tyčil se nade mnou, zatímco na mě vrhal nenávistné pohledy. „Jediné slovo o tomhle a ujistím se, že budeš litovat, žes kdy souhlasila s poutem páření. Vyjádřil jsem se jasně, Sloane?“

Neodpověděla jsem, nemohla jsem, jak jsem ucouvla. Jeho oči na mně visely, dokud jsem nevyšla ven a nezavřela dveře s vědomím, že mě nebude moci následovat. Sienniny oči se střetly s mými a já na vteřinu zavřela ty své, zatímco jsem zaháněla slzy.

Dokráčela jsem zpět do SVÉ šatny a ve vteřině, kdy jsem zavřela dveře, jsem si nemohla pomoct a vykřikla. Z mých rtů unikl vzlyk a já sledovala, jak se dveře otevírají a v nich se objevuje má matka, jejíž oči se při pohledu na mě rozšířily překvapením.

„Sloane?“ zeptala se a tázavě potřásla hlavou, zatímco ke mně přiběhla. Dva sloužící ze smečky, kteří tam byli, se při pohledu na mě zamračili, ale ona je nepustila dál a z hrudi jí uniklo tiché zavrčení. „Sloane, dítě, co se děje?“

„Podvádí mě s ní,“ řekla jsem a odvrátila pohled. Máma se zamračila. „Slyšela jsem je mluvit v jeho pracovně a on si mě ani nechce vzít. Ten chlap mě chce jen kvůli svým aliancím a já nebudu nic víc než...“

„Snad jsi nečekala nic jiného, Sloane,“ řekla a vyrazila mi tím dech. Skutečnost, že její tón byl nyní tvrdší než dřív, mě pálila v hrudi. „Nejsi čistokrevná, tvůj otec tuhle dohodu sjednal jen tak tak pro bezpečí nás všech.“

„Mami...“

„Nebuď tak hloupá, abys teď uvažovala o tom, že z toho vycouváš,“ řekla a mně se srdce rozbušilo až v krku. Jestli jsem si myslela nebo věřila, že mě v tomto světě někdo podpoří, byla by to ona. Nečekala jsem, že mě bude ochotná hodit do plamenů a jen se dívat. „Byla jsi vybrána, aby ses za něj provdala a zajistila si tak důstojný a silný život, ale jestli se hodláš chovat jako batole, kterému vzali hračku, tak mě poznáš. A věř mi, to poslední, co bys chtěla, je, aby se o tvém chování dozvěděl tvůj otec.“

„Nebudu sdílet lože s mužem, který se právě líbal s mou nejlepší kamarádkou...“

„Tvá nejlepší kamarádka je beta krev. Má vyšší postavení a ty to moc dobře víš,“ řekla máma a já polkla. „A co se týče sdílení jeho postele, budeš dělat, co se ti řekne, a tak, jak by to dělala DOBRÁ družka. Je mi jedno, jestli se ti to líbí, nebo ne, ale splníš své povinnosti jako jeho družka. Jinak veškeré úsilí tvého otce přijde vniveč a TY poneseš následky, se kterými se nebudeš chtít potýkat.“

„Takže se po mně prostě chce, abych sakra přijala osud, který jsem si ani nevybrala? Osud s mužem, který mi nejen lhal, ale ještě má poměr s mou nejlepší kamarádkou?“ zeptala jsem se a máma se zvedla ze země. Kynula mi, abych vstala, a ve vteřině, kdy jsem tak učinila, mě popadla za vlasy. Přitáhla si mě k hrudi a mně se zkřivila tvář bolestí.

„Budeš mě teď velmi pozorně poslouchat a varuji tě jen jednou,“ řekla a dívala se na mě v zrcadle, zatímco utahovala sevření mých vlasů. „Jestli se rozhodneš to zpackat, postarám se o to, aby vyhnanství byl trest, o kterém se ti bude jen zdát. Takže si omyješ ten obličej, já sem pošlu uklízečky, kadeřníky a vizážisty, a JESTLI se někdo dozví, co se tu stalo, tak ti ten jazyk vyříznu. Vyjádřila jsem se jasně?“

Chvíli jsem neodpovídala, dokud neutáhla sevření mých vlasů a nezvrátila mi hlavu dozadu tak silně, až jsem vykřikla.

„Ano, ano, vyjádřila,“ řekla jsem a chtěla ji chytit za zápěstí. Přikývla.

„Dobře, za hodinu tě čekáme venku. A očekávám, že až tě uvidím, budeš mít na tváři úsměv...“