Varkas:

„Jsi si jistý, že neřekne ani slovo?“ zeptala se Sienna a tázavě zavrtěla hlavou. „Víš, že když dojde na starší, může to být hodně ošklivé...“

„Víš, že nemám rád, když mě někdo zpochybňuje, lásko,“ řekl jsem a umlčel Siennu, která se zhluboka nadechla a pak přikývla. Sklopila oči k zemi, vyhýbala se mému pohledu, a já jí dal prst pod bradu, abych ji přiměl se na mě podívat. Srdce jí v hrudi bušilo jako o závod a já spojil své rty s jejími. „Buď zlatíčko a sprav mi kravatu.“

Přikývla, uchopila mou kravatu a začala ji urovnávat. Dávala si na čas, jako by se snažila natáhnout každou vteřinu, kterou se mnou mohla strávit, než vyjdu ven.

„Ještě jedna noc a budu zase po tvém boku, lásko.“ To bylo to poslední, co jsem jí řekl, než jsem se do kondomu udělal. Jedna věc byla být jejím milencem, ale oba jsme věděli – a naštěstí se na tom shodli –, že musíme být opatrní. Jinak by následky mohly být a byly by drtivé, a to nebylo nic, s čím bychom se chtěli potýkat.

„Varkasi, kde jsi proboha byl? Hledali jsme tě všude,“ zeptala se máma a probodla mě pohledem. Vzal jsem její tváře do dlaní a políbil ji na čelo, chtěl jsem, aby se uklidnila, a ona si povzdechla. „Myslela jsem, že jsi utekl.“

„Znáš mě lépe, mami,“ řekl jsem a můj hlas změkl, když jsem se na ni podíval. Pak mávla hlavou směrem k Sloane, která právě scházela po schodech. Měla na sobě bílé šaty ke kolenům a na hlavě elegantní květinovou korunu. Na krku jí visel přívěsek se znakem její smečky, a když se její oči střetly s mými, nemohl jsem si nevšimnout mračna, které jí na rtech na okamžik vyvstalo, než se usmála.

Srdce jí bušilo o závod a já nespouštěl oči z jejích, odpočítávaje minuty, kdy tohle všechno skončí. Její matka přistoupila ke schodišti, aby se podívala na dceru, a já sledoval, jak Sloane upírá pohled na mě a okatě se vyhýbá matčinu tvrdému pohledu.

Natáhl jsem k ní ruku, když došla k patě schodiště, a sledoval jsem, jak na okamžik zaváhala, než mi podala tu svou.

Políbil jsem jí klouby ruky, přesně jak jsme to nacvičovali, a nemohl jsem si pomoct a zamračil se, když jsem viděl, jak se jí oči na vteřinu zaleskly, než se zhluboka nadechla a donutila se k úsměvu. Ta žena hrála nebezpečnou hru a já věděl, že pokud s tím divadlem nepřestane, budeme mít víc problémů, než si můžeme dovolit. Srdce jí stále bušilo a ruka se jí v mé třásla, ale nepokusila se ji odtáhnout.

Odtáhl jsem se a otočil k davu, usmívaje se, když jsem viděl, že na nás všichni upírají pozornost. Sienna, která stála v první řadě, se usmála a kývla na nás oba. Její oči se na vteřinu střetly s mými, než sklopila zrak k zemi a na rtech se jí objevil drobný úsměv.

Brzy, holčičko. Brzy...

„Doporučuji ti nechat těch slz a nahradit je úsměvem. Dívají se na nás hosté a také starší,“ řekl jsem a ona na mě zavrtěla hlavou, srdce jí v hrudi bušilo, zatímco se dívala na ně a pak na mě.

„Zajímalo by mě, jak by ses cítil ty, kdybys byl v mé kůži,“ řekla a já vydal tiché zavrčení určené jen pro její uši. Bylo to varování a ona sklopila oči k zemi, vyhýbajíc se mému pohledu.

„Zkus to a přísahám ti, že za to nezaplatíš jen v soukromí, ale zařídím, abys ty i tvá smečka tohohle litovali,“ zašeptal jsem. Neodpověděla, zatímco jsme oba došli ke starším. Srdce jí bušilo a Lord Alfa Malakor se na nás díval o vteřinu déle, než by bylo milé, a pak se usmál.

Byli to oni, kdo měli stvrdit naše páření a učinit ho oficiálním.

„Alfo Varkasi,“ řekl a natáhl ke mně ruku. Usmál jsem se a potřásl jí. „Předpokládám, že jste oba připraveni svazek uzavřít?“

„Jistěže jsme,“ řekl jsem a nečekal, až Sloane promluví. Bylo zvykem, že Alfa nebo osoba vyššího postavení odpovídala starším, když byli osloveni, a i ona znala své hranice, pokud šlo o odpovídání těm, kteří byli v hierarchii výše.

„Nuže, co kdybyste se oba připravili a můžeme pokračovat?“ zeptal se a na oba se usmál. „Věřím, že jste si oba dobře vědomi, že musíte vykonat manželský akt, než se dnes večer vše definitivně stvrdí. Proto doporučuji, abychom vás už déle nezdržovali, aby se vše ještě dnes vyřídilo.“

„Nemusíte mít obavy, Lorde Alfo, o vše se dnes večer postaráme,“ řekl jsem dřív, než Sloane stihla otevřít ústa. Sklopila oči k zemi a Lord Alfa se zasmál.

„Zdá se mi, že vaše ženuška je víceméně nervózní,“ řekl a Sloane se začervenala. „Každopádně máte ještě několik minut na to, abyste se vmísili mezi hosty. Půjdu informovat starší, aby se připravili na vaše sliby.“

Odešel, aniž by čekal na naši odpověď, a já sevřel Sloane v pase, než jsem na ni vrhl hrozivý pohled.

„Jediná chyba dnes večer, Sloane, a dávám ti své sakra dobré slovo, že si budeš přát, ses nikdy nenarodila,“ řekl jsem polohlasem a pak se jí naklonil k uchu. „Vyjádřil jsem se jasně, tulačko?“