Varkas:

Projížděl jsem prsty Sienninými vlasy, zatímco mi ležela na hrudi.

Jeho hrudník se zvedal a klesal s každým jejím nádechem a já se musel usmívat, když jsem viděl, jak pokojně vypadá.

„Přinášíš mi klid,“ řekl jsem. Vzhlédla ke mně s lehkým úsměvem na rtech a otočila se tváří ke mně. Jak tam tak ležela na břiše, přejela mi rukou po hrudi a já sevřel paži kolem jejích zad o něco pevněji.

Od „páření“ uplynul měsíc a díky bohu se od té doby nekonaly žádné schůzky, takže jsme si my dva mohli užít náš „první společný měsíc“. Teď, když se ale blížil ke konci, věděl jsem, že i čas vyhrazený jen pro mě a Siennu se brzy zkrátí.

„Jsem ráda, že jsem aspoň v něčem dobrá,“ řekla a já se ušklíbl.

„Jsi dobrá v mnoha věcech,“ opáčil jsem a sledoval, jak se kousla do spodního rtu. Položil jsem jí na něj prst a ona si povzdechla a zavrtěla nade mnou hlavou. „Ale jestli se takhle budeš kousat do rtu i dál, budeme mít my dva problém.“

„Jedno nebo dvě kola by nebyla problém,“ řekla. Ušklíbl jsem se, otočil ji na záda a lehl si na ni. Můj úd už byl mezi mýma nohama tvrdý; pravým stehnem jsem jí roztáhl nohy a usadil se mezi nimi. Její oči se střetly s mými. Vydal jsem hluboké zavrčení a pak do ní vnikl.

Pootevřela rty a já si opřel čelo o její. Neměl jsem náladu na předehru a věděl jsem, že Sienně nevadí, když nechci ztrácet čas. „Myslím, že to bude na víc než jen na jedno nebo dvě kola, Enno.“

„Dokud tě to přiměje přestat myslet na to, co tě trápí…“

Na dveře někdo zaklepal, čímž náš rozhovor přetrhl. Zamračil jsem se. V tuhle hodinu by nikdo neklepal, pokud by nešlo o naléhavou situaci. S tímto vědomím jsem cítil, jak mě při vstávání zaplavuje únava. Omotal jsem si kolem pasu prostěradlo a sledoval, jak se Sienna zakrývá, než jsem otevřel dveře.

Můj pohled se střetl s jedním z gamů, Levittem. Tazatelsky jsem zakroutil hlavou. „Doufám, že někdo umírá.“

„Luna Sloane byla právě přistižena při pokusu o útěk z Rookery,“ řekl a já zavrčel. To poslední, co jsem potřeboval, byly další potíže. Zdálo se, že ta malá mrcha má v hlavě víc, než se na první pohled zdálo.

„Kde je?“ zeptal jsem se a vyšel z pokoje, přičemž jsem nechal Siennu ležet v posteli.

„PUSTĚTE MĚ!“ slyšel jsem Sloane vykřiknout. Snažila se vytrhnout ruku ze sevření Garricka, mého bety. Jeho oči se z dálky střetly s mými a já mu kývnutím naznačil, aby ji pustil. Pokusila se vyrazit pryč, ale já ji popadl za ruku a pevně jí sevřel zápěstí.

„Kam sis kurva myslela, že jdeš?“

„Alfo?“ vydechla a polkla, když se na mě podívala. Srdce jí bušilo a já varovně zavrčel, aby si nemyslela, že se z toho jen tak dostane. To poslední, co jsem chtěl řešit, byly problémy nějaké omegovské mrchy, ale zdálo se, že ona má jiné plány.

„Položil jsem kurva otázku a důrazně ti doporučuju, abys na ni odpověděla,“ řekl jsem varovně. Srdce jí zběsile tlouklo, na vteřinu sklopila zrak k mému prostěradlu a pak udělala krok zpět ve snaze vyprostit se z mého sevření. „ODPOVĚZ MI!“

Garrick i Levitt se podívali na tu ženu, pak na vteřinu na mě a nakonec sklopili zrak k zemi. Sloane se zachvěly rty a dřív, než se stihla ovládnout, jí z hrdla unikl vzlyk. Srdce jí bušilo jako o závod a já se musel zamračit, když jsem viděl, jak se jí oči obracejí v sloup.

Objal jsem ji a zachytil ji dřív, než její hlava dopadla na zem. Při pohledu na ni mi z hrdla uniklo tiché zavrčení.

„Doufám, že tohle není jedna z tvých odporných her, omego,“ zamumlal jsem, zatímco jsem ji zvedal do náruče. Muži se na mě na vteřinu podívali a já se zhluboka nadechl, zatímco jsem na tu ženu shlížel. „Zavolejte do jejího pokoje zdravotníky. Chci, aby ji vyšetřili.“

Levitt přikývl a ustoupil, zatímco já kráčel k její ložnici. V tu chvíli Sienna otevřela dveře mého pokoje.

„Varkasi?“ zeptala se se zmateným zamračením. Přetočil jsem nad ní očima, což ji přimělo cuknout, zatímco Garrick jen zavrtěl hlavou. „Jak to myslíš, že ztratila vědomí?“

Garrick mě následoval a neobtěžoval se s odpovědí, zatímco spěchal za mnou k jejím dveřím. Otevřel je a sledoval, jak vcházím a pokládám ji na postel.

„Co budeš dělat teď?“ zeptal se a já si odfrkl.

„Uvidíme, co za hru to hraje tentokrát. Teprve pak ji potrestám za ten pokus o útěk, když moc dobře ví, že nám brzy začínají povinnosti,“ řekl jsem a probodl ženu na posteli pohledem. Garrick se na ni na vteřinu podíval a pak se otočil zpět ke mně. „Běž a zůstaň se Siennou. Znám ji, určitě začne dělat scény a to poslední, co chci řešit, je amok další ženské.“

Garrick přikývl, ustoupil a otočil se ke dveřím. Když odešel, obrátil jsem pozornost ke Sloane, jejíž hrudník se s každým nádechem zvedal a klesal. Srdce jí stále bušilo. Protočil jsem oči, když se dveře otevřely a v nich se objevil smečkový lékař.

„Alfo?“

„Prohlédněte ji,“ řekl jsem a kývl směrem ke Sloane. Žena přikývla a přistoupila k ní, zatímco já udělal krok zpět.

Uvidíme, co za sračky to na mě zkoušíš tentokrát…