POHLED TESSY

_________________

Po hodině angličtiny jsem byla tak vyhladovělá, že jsem spěchala rovnou do jídelny. Jídelna byla nabitá studenty k prasknutí, ale tentokrát mi to nevadilo a koupila jsem si oběd.

Poté jsem spatřila svůj obvyklý prázdný stůl a s tácem v ruce k němu zamířila.

Náhle můj zrak spočinul na skupině kluků sedících u vedlejšího stolu, které vedl nikdo jiný než Dax, a mně kleslo srdce.

Samotná vzpomínka na to, jak mě před všemi krutě odmítl, se mi přehrála v hlavě a já prudce zavrtěla hlavou, abych ji zahnala.

Dax si mě všiml, na rtech se mu objevil úšklebek a začal se mi posmívat.

„Co tu dělá Omega jako ty?“ ušklíbl se. „Nepatříš náhodou do slumu nebo tak něco?“

Jeho přátelé se jeho krutému vtipu uchechtli a já cítila, jak mi tváře hoří hanbou. Snažila jsem se je ignorovat a jít k prázdnému stolu, ale Dax to nechtěl nechat být.

„Podívejte se na ni, jak předstírá, že je opravdový vlk,“ posmíval se Dax. „Jako by Omega mohla být někdy něco víc než nula.“

„Zajímalo by mě, jak Omega jako ona přišla k takovým léčebným schopnostem?“ zeptal se jeden z jeho přátel se smíchem. „Nemělo by to být vyhrazeno pro skutečné vlky?“

„Alfa Dax ji odmítl, a přesto má tu drzost se tu ukazovat, je tak nestydatá!“ dodal další přítel.

Jejich slova bolela. Sklonila jsem hlavu, posadila se na židli a položila si oběd na stůl. Náhle ke mně přistoupila skupinka dívek, jejich tváře byly plné hnusu a opovržení.

„Hele, nulo! To se sakra nestydíš sem chodit? Ty sem nepatříš, holka. Nikdo tě nikdy nepřijme!“ zasyčela první dívka, která vypadala jako jejich vůdkyně.

„A jsi tak slabá! Slaboch jako ty je pro naši smečku pohroma,“ dodala další dívka s úšklebkem.

„C-co—?“ Než jsem stačila odpovědět, jedna z dívek mi vytrhla těstoviny z ruky a vysypala mi je na hlavu.

Zalapala jsem po dechu a vyskočila na nohy, tvář i šaty jsem měla špinavé od těstovin. Celá jídelna vybuchla smíchem a já cítila, jak se mi do očí derou horké slzy. Rychle jsem zamrkala a snažila se je potlačit, ale stejně vytekly.

Koutkem oka jsem viděla Daxe, jak se na mě spokojeně usmívá. Poznala jsem, že to všechno naplánoval a zajistil, abych byla znovu veřejně ponížena. Nestačilo mu snad, že mě už tak šikanovali kvůli jeho odmítnutí?

V tu chvíli se objevili Zane a Ryder a pozornost dívek, které se mi posmívaly, se přenesla na ně. Byli populárnější a silnější než Dax, a proto požívali mezi studenty větší respekt.

„Co se to tu děje?“ dožadoval se Zane odpovědi a v očích mu plál hněv.

„Nic,“ odpověděl Dax. „Jen jsem si trochu povídal s tou Omegou. Proč tě to zajímá?“

Ryderův hlas zaburácel podrážděně: „Rušíš ji u oběda.“

„Nemyslím si, že bys s ní měl mít co do činění,“ odpověděl Dax a několik dívek vedle něj se zachichotalo. „Je to můj malý mazlíček a můžu si s ní dělat, co chci.“ Otočil hlavu ke mně. „Tesso, není to tak?“

Jediná slza mi stekla po tváři, když jsem přikývla.

Dax pokrčil rameny. „Vidíte? Jak jsem řekl, můžu si s ní dělat, co chci.“

„Už se jí nikdy nedotýkej,“ rozkázal Zane a jeho chladný hlas se rozlehl celou jídelnou. Všichni na mě teď šokovaně zírali a divili se, proč mě bratři brání.

„Proč?“ zeptal se Dax, vstal a s opovržením se na Zana podíval. Nebylo neobvyklé, že se Alfy ve škole praly, ale bylo docela nezvyklé, aby příčinou sporu byla Omega.

Ryder odpověděl: „Nedlužíme ti žádné vysvětlení. Už se jí nedotýkej, nebo budeš mít co do činění s námi.“

Daxovy oči vzteky planuly a ruka se mu sevřela v pěst. Viděla jsem, jak se přemáhá, aby se do Rydera a Zana nepustil.

Ale kdokoli se odvážil zkřížit cestu bratrům Alfám, byl rozhodně v nebezpečí. Byli to jedni z nejsilnějších bojovníků a drželi při sobě, což ztěžovalo jejich poražení.

„Tesso, jdeme,“ řekl mi Zane a já cítila, jak se všechny pohledy v jídelně upírají mým směrem. Viděla jsem ty šokované výrazy, že se mnou bratři vůbec mluví. Mnoho dívek jen snilo o tom, že získají jejich pozornost, natož Omega jako já.

Přikývla jsem, narychlo popadla kabelku a následovala bratry z jídelny. Cítila jsem Daxův chladný pohled v zádech, když jsem odcházela.

Zane a Ryder mě odvezli domů, aniž by se mnou promluvili jediné slovo. Překvapilo mě, že mě ve škole bránili, přestože se ke mně doma chovali jako k odpadu. Mohlo to znamenat, že jim na mně záleží?

Když jsme dorazili domů, začala jsem se cítit divně. Kůže mě pálila a tělo se mi začalo třást. Náhle jsem uslyšela hlasité vytí své vnitřní vlčice.

Ó ne!

Zalapala jsem po dechu a oči se mi rozšířily uvědoměním si toho, co se děje.

Zapomněla jsem si vzít léky! Snažila jsem se vběhnout do pokoje a popadnout své léky, ale Zane mě silou zatáhl zpět.

„Vrať se sem,“ zamumlal líně.

Snažila jsem se promluvit, ale slova nešla ven. Cítila jsem pálivý pocit po celém těle a v hlavě mi vířily myšlenky. Slyšela jsem, jak moje vnitřní vlčice agresivně vyje, a bylo už pozdě. Ale Zane a Ryder mi bránili v odchodu.

„Prosím,“ vyhrkla jsem. „Pusťte mě. Já… musím si něco vzít v pokoji.“

Zane mě pevně sevřel za jednu paži a Ryder dominantně za druhou.

„Snažíš se utéct, co?“ ušklíbl se Ryder a provokoval mě.

„Pro-prosím, pusťte… pusťte mě,“ zakoktala jsem se a rty se mi chvěly.

„V žádném případě, milá nevlastní sestřičko,“ ušklíbl se Zane a posměšně si pohrával s mými vlasy.

Uprostřed své úzkosti jsem náhle ucítila něco zvláštního… a přesto tak lákavého a omamného. Zaplavilo to mé smysly a cítila jsem, jak se ve mně vlčice hne.

Ryder voněl jako směs zralých třešní a pižmové kůže. Bylo to lákavé, zatímco ze Zana vyzařovala lahodná vůně ananasového koláče a mokrého dřeva.

Zhluboka a roztřeseně jsem se nadechla a kolem očí se mi objevily tmavé žilky. „Druh.“ Byla jsem tak ohromená, že jsem nemohla mluvit. Zírala jsem na ty dva bratry s vytřeštěnýma očima.

Právě když jsem začínala zpracovávat toto šokující odhalení, Zane mě přitiskl ke zdi a naklonil se k mé šíji.

Než jsem stačila zareagovat, sklonil hlavu, aby mě označil, jak nad ním přebíraly moc jeho vlčí instinkty.

„Zane!“ vykřikla jsem a on se prudce zastavil, oči mu zčernaly. Úplně ztratil kontrolu a jeho vlčí Alfa nad ním převzal vládu.

Viditelně jsem se třásla. Náhle do obývacího pokoje vtrhla další postava.

Byl vysoký a svalnatý. A já ucítila závan jeho omamné vůně; vanilka smíchaná s dřevem, vycházela přímo z něj.

„Maddoxi!“ zavrčel Ryder, ale oči Maddoxe Vanguarda ze mě nespustily zrak, když ke mně kráčel.

„Družka!“ zavrčel na mě, jeho hlas byl tichý a ocelový.