Adriana:

Ležela jsem v Rykerově náruči a on mi prsty projížděl kudrnatými prameny vlasů. Věděl, že jsem rozrušená, a proto mě nechtěl nechat s mým hněvem o samotě.

Pohled na něj a Sloane, jak se líbají, jsem měla stále v živé paměti. Ale věděla jsem, že nemá smysl se o tom s ním hádat. Už mi celou situaci vysvětlil a navzdory své žárlivosti jsem si uvědomovala, že z toho dělám zbytečnou vědu. Nicm