Adriana:

„Paní Vanceová,“ oslovil mě Grant, když mě uviděl vcházet do kanceláře. Musela jsem potlačit smích nad tím jménem, ale věděla jsem, že jsme v práci a on musí zachovávat formálnost. „Pan Vance je ve své pracovně.“

přikývla jsem a zamířila k němu s taškou s obědem, nebo vlastně spíš s večeří. Ten chlap tu byl celý den, a vzhledem k tomu, že bylo dávno po deváté večer a já si nebyla jistá,