Seryna

„Seryno...“ volal mě hlas z dálky, „Seryno, probuď se...“ zašeptal hlas znovu. Byla to má vlčice, její tón nebyl úplně lidský, a to mě probralo. Oči jsem měla těžké, jako bych byla v husté mlze. Pravděpodobně jeden z účinků oměje. Sakra.

„Nemůžu, Moro,“ odpověděla jsem jí. Mora byla v mém vědomí neklidná, pobíhala sem a tam a skoro vrčela: „Musíš... blížíme se a něco je špatně!“ zvolala zno