Lyro!

Lyro!

Lyro!

Pip Cinder!

Kupodivu mám chuť se probudit teprve tehdy, když uslyším, jak mi u ucha zašeptal tuhle přezdívku. Pip cinder. Je to, jako by to byl povel. Jako by mému tělu říkalo, aby na to jméno reagovalo. Každý kousek mého já křičí, abych na to jediné jméno odpověděla. Vím, že by mě ten fakt měl varovat, ale když otevřu oči a vidím dva zářící červené body, které na mě zpanikařeně