Nyra, jeho ubohá sestřička. Už se vzdal naděje, že ji ještě někdy uvidí v lidské podobě.

Zavřel oči a tam byla, v lidské podobě, přímo v těch vzpomínkách, které s časem začínaly blednout, ale on dělal všechno pro to, aby se jich tak zoufale držel.

Světlé vlasy, tak blonďaté, že byly skoro zlaté, její krásné hnědé oči, její nádherný úsměv...

„Nech mě, Vorgale. Chci být sám.“ Sám. Vždycky sám. Byl n