Stasia

Několik hlasitých ran na dveře mě vytrhlo z hlubokého spánku. Snažila jsem se otevřít oči, zatímco bouchání sílilo, což mě začínalo vytáčet – budík mi ještě nezvonil a někdo mě už budil.

„Kdo je to?“ zavolala jsem z postele; nechtělo se mi otevírat, pokud to nebylo naléhavé.

„Otevři, Sasho.“

Z druhé strany se ozval tátův hlas, což mě přimělo zamumlat pár nadávek pod nos. Věděla jsem, že to