Uběhly tři dny od chvíle, kdy Davina přistoupila na Callumovu dohodu a zůstala v domě jako Rowanova matka, protože si chlapec myslel, že jí skutečně je. Dee neměla na vybranou, protože to byl jediný způsob, jak splatit otcův dluh vůči Callumovi.
„Mami!“ zrovna pila kávu, když se k ní Rowan vyřítil.
Měl na sobě školní uniformu a ona se usmála. Byla jediná, kdo ho dokázal přimět chodit do školy, protože předtím byl zvyklý na domácí vzdělávání.
„Páni! Voníš tak hezky a svěže. Nejsi ty ale fešák?“ zachichotala se a žertovně ho štípla do tváří, až se rozesmál i on.
Callum šel za Rowanem a nedokázal skrýt šťastný úsměv, když je oba pozoroval. Vaughn si za ním odkašlal, až se na něj Callum zmateně ohlédl.
„Jaký máš problém?“ zeptal se ho Callum.
Vaughn se zasmál a zavrtěl hlavou. Callum ho jen zpražil pohledem, ignoroval ho a zamířil ke stolu na snídani. Vaughn je všechny tři následoval jako rodinu. Jako jeho osobní strážce a zároveň nejlepší přítel byl už v podstatě členem rodiny a byl tu kdykoliv vítán.
„Pojď se nasnídat, synku. Než půjdeš do školy, musíš se najíst,“ řekl Callum.
Rowan našpulil rty a podíval se na Davinu. Ta věděla, že Rowan snídaně zrovna nemiluje, ale musela ho přimět něco sníst, protože to bylo nejdůležitější jídlo dne.
„Rowane, musíš poslouchat tatínka. Pojď a sedni si k nám. Šéfkuchař nám připravil spoustu dobrého jídla,“ řekla mu Davina.
Rowan se zhluboka nadechl a povzdechl si. Viděla, jak ji očima prosí. Davina se jen zhluboka nadechla a zavrtěla hlavou.
„Rowane, no tak,“ zamumlala.
„Fajn. Ale musíš mě vzít do školy ty,“ prohlásil se širokým úsměvem.
Ostatní nemohli uvěřit vlastním uším, protože to byl vždycky Callum a Vaughn, kdo ho do školy vozil. Davina se na Calluma podívala se značným překvapením, protože nevěděla, co na to říct.
„Ehm, zlato, já nemůžu. Ale tatínek a strýček Vaughn tě tam odvezou, než pojedou do práce. Víš, že tu mám spoustu věcí na práci,“ řekla Davina.
Rowan strašně zesmutněl, což přimělo Vaughna, aby upoutal Callumovu pozornost. Callum si povzdechl a odfrkl si.
„Davino, pojeď pak s námi, jestli si to tak přeje,“ řekl Callum.
Davina i Rowan měli radost, že jí to Callum dovolil. Vaughn se ušklíbl a nemohl uvěřit vlastním očím, že před sebou vidí téměř dokonalou rodinu. Callum si jen povzdechl a pustil se do jídla.
„Jupí! Maminka jede s námi! Jsem tak šťastný!“ Rowan se mohl radostí zbláznit a pořád se smál, protože to mělo být vůbec poprvé, co Dee pojede s nimi.
Rowan se prostě nemohl dočkat, až ji představí svým kamarádům, protože jim o ní jako o své matce neustále vyprávěl. Davina se na něj jen usmála, pohladila ho po vlasech a řekla mu, ať jí.
„Vypadá to, že v životě malého Rowana už máš své pevné místo, šéfe?“ zeptal se Vaughn se sarkastickým úšklebkem Calluma.
Callum neřekl nic. Necítil žárlivost ani nic podobného, když viděl svého vlastního syna, jak se s Davinou drží za ruce a míří k autu. Bylo to poprvé, co viděl Rowana takhle šťastného.
„Ne, je mi to jedno, hlavně když je šťastný. Víš, že jeho slabinou je jeho matka,“ zamumlal.
Vaughn se zhluboka nadechl, protože znal příběh Rowanovy skutečné matky, která ho opustila jen proto, aby dosáhla svých cílů a budovala kariéru. Vaughn jim otevřel dveře auta a zamířil rovnou na sedadlo řidiče, protože dělal i šoféra.
„Jste všichni připoutaní?“ zeptal se jich dozadu.
Callum seděl naproti Davině a Rowanovi, kteří si zrovna hráli. Davina si všimla, jak posmutněle se dívá do zrcátka. Smutně se usmála a pohlédla na Rowana. Vzápětí se usmála od ucha k uchu, když ji něco napadlo. Callum viděl, jak Rowanovi něco šeptá a Rowan se pak podíval jeho směrem. Callum synův pohled zmateně opětoval. Rowan se díval na Davinu, jako by váhal, jestli má udělat to, co po něm chce, a to jít si sednout k tátovi a hrát si s ním.
„Běž,“ pobídla ho Davina.
Rowan na ni kývl a usmál se. Callum zůstal v šoku, když se jeho syn posadil vedle něj. Podíval se na Davinu a ta se na něj jen široce usmála a kývla.
„Copak je, synku?“ zeptal se ho.
„Maminka mi řekla, abych si s tebou hrál, než půjdeš do práce a já do školy,“ řekl Rowan roztomile.
Calluma to překvapilo a jen se usmál, zatímco syna pomalu a jemně pohladil po vlasech.
„Ne, s tatínkem si hrát nemusíš. Neunavuj se před začátkem vyučování, synku. Co takhle dát tátovi pusu na tvář?“ zeptal se Rowana.
Rowan našpulil rty a jen si povzdechl. Zesmutněl, že si s ním táta nechce hrát. Davina Calluma varovala široce rozevřenýma očima a zavrtěním hlavy. Callum si vzpomněl, co mu řekla minule, a jen si povzdechl.
„Fajn. Budu si s tebou hrát zítra, protože je víkend, platí? Nemáš školu a tatínek taky nemusí do práce. Co říkáš na tohle?“ zeptal se Callum Rowana.
Rowanovi se rozzářily oči a byl tak šťastný, až to udělalo radost i Davině. Nemohla uvěřit, že to právě řekl, ale musel to myslet vážně, protože Rowan by byl smutný, kdyby svůj slib zase nedodržel.
„Vážně?“ zeptal se šťastně Rowan.
„Musíš mu to slíbit, Callume,“ ozval se zepředu Vaughn.
Callum si jen povzdechl a podíval se na syna. Věděl, že má zítra – stejně jako každý jiný den – držet pohotovost na telefonu, ale tentokrát nesměl svého syna zklamat.
„Dobře. Tatínek ti to slibuje. Zítra půjdeme do parku a uděláme si piknik,“ řekl Callum.
Davina nemohla uvěřit tomu, co právě slyšela.