Kapitola třicátá: Hraješ nebezpečnou hru

Gianna

„Vemte si to zpátky!“ křikla jsem dost hlasitě, aby mě bylo slyšet až dopředu.

Došlo mi, že to byli Arthurovi přátelé, kdo mi poslal ty peníze navíc. Nikdo cizí by nebyl tak hloupý, aby mi zaplatil skoro dvojnásobek mé skutečné ceny, aniž by za to něco dostal.

„Co si máme vzít zpátky?“ překřikoval Domenico hudbu.

„Těch šest tisíc navíc, co jste mi za