Valentina těžce polkla při pohledu na Valeriův ztopořený úd. Čelist jí málem klesla až na zem. Viděla ho nahého nesčetněkrát, mnohokrát, ale to nic neměnilo na tom, že to nebylo o nic méně děsivé než dřív. Byl obrovský a plně vyvinutý. Děsil ji.

„Vždycky, když mě vidíš nahého, máš v obličeji tenhle výraz. Začínám si myslet, že se mě bojíš. Měl bych mít obavy?“ Jeho rty se zkroutily do zlověstného