Tváří v tvář Kaeliině zuřivosti se Voren jen usmíval. Soustředil svou lykanskou sílu a uklidnil chvějící se stoly, židle i šálky uvnitř kavárny. Pak jí s nacvičenou lehkostí posunul po stole šálek kávy, který stál před ním.

„Notak, je to už tak dlouho, co jsme se naposledy viděli. Opravdu musíme začínat něčím tak těžkým?“ Voren si nechtěl zkazit tuhle prchavou chvíli klidu.

„Nic jsem neudělal. Jen