–Jsem tady– řeknu jí skrze telepatické spojení. Nade mnou se ozve zašustění a ona seskočí ze stromu, ve vlasech má listí a na tváři saze. Postaví se a v očích má slzy a strach, když se ke mně natahuje. Má lidská podoba přebírá vládu, přitisknu si ji k hrudi a pevně ji objímám.

„Nejsme sami,“ zašeptám a ona přikývne.

„Já vím,“ odpoví a ukáže za mě. Prudce se otočím a podívám se nahoru do větví, kde