Když jsem znovu přišla k sobě, bylo ráno. Ostré slunce, které mě pálilo do tváře, jen zhoršovalo třeštění hlavy, které jsem cítila.

Rozhlédla jsem se po pokoji a pohledem se zastavila u dveří – byly stále zamčené zevnitř. To mě přimělo k úlevnému povzdechu, protože jsem věděla, že Deacon není nikde v dohledu.

Zůstala jsem v posteli ve stejné poloze, jen jsem tam nehybně ležela a přemýšlela, jak se