„Dobře.“ Deaconův úsměv se rozšíří. S líným ušklíbnutím mě obejme jednou paží kolem pasu a přitáhne si mě k sobě. Naše ústa se znovu srazí a tentokrát z mé strany není žádné zaváhání. Nechám hlavu klesnout dozadu a rty se mi rozestoupí, zatímco jeho jazyk zkoumá má ústa, dravě a majetnicky. Přeruší polibek a jeho rty putují dolů po mém krku, sledují stejnou cestu jako předtím jeho konečky prstů. O