„Já vím.“ Zatla jsem zuby. Stále ho svírám rukama a přejíždím jimi po celé délce jeho údu. Žasnu nad tou sametovou hebkostí jeho kůže a kontrastem s tím, jak tvrdý jako ocel je pod ní. Ale trocha bolesti může být příjemná.

Tiše se zasmál. „No, udělám, co bude v mých silách, abych se tentokrát bolesti vyhnul, ale...“ Natáhl se dolů, chytil mě za zápěstí a zvedl mi ruce nad hlavu. Obě sevřel v jedné