Prázdnota. To se zdá být stav mé mysli v posledních několika dnech. Nemůžu... ne, nechci na nic myslet. Každé ráno vstávám a spěchám, než si mě oči mého samce najdou. Běžím na tom běžeckém pásu, jako by na tom závisel můj život, boxuji, jako bych zítra už neměla spatřit denní světlo.

Cokoliv. Cokoliv, co mi nedovolí myslet, protože moje mysl má vždy tendenci upínat se k neužitečným snům, když to u