Jeden vlk otevře dveře a já kolem něj proběhnu, narazím do něj a odstrčím ho ze své cesty. "Luno!" Volá na mě Kaelo a já dál běžím, slzy mi volně stékají po tvářích. Má cesta je rozmazaná, ze rtů mi uniká tiché vzlykání.

Jeho slova bolela a vím, že ta má také. Nedokázala jsem ovládnout svůj hněv. Naše hrdost nás stravuje zevnitř a my s tím nedokážeme bojovat, naše kontrola je marná. Neobviňuji ho,