Během snídaně po Varekovi neustále pokukuji. Dělám to nesmírně rychle, neboť odvracím oči od jeho kůže dřív, než by na sobě mohl ucítit žár mého pohledu.

Zůstával stejný jako dřív. Chladný a odtažitý od ostatních. Takhle se nechoval ani tehdy, když jsem sem poprvé dorazila, protože jeho smysly tehdy přetékaly novostí mé přítomnosti. Teď ho vídám v jiném světle, respektive v nové temnotě, která ho