Jakmile Cyprian zmizí z dohledu, sesunu se k zemi a posadím se, jak mi bylo řečeno. Varekův vlk žuchne do pozice sfingy, zadní nohy skrčené pod břichem, ocas svěšený a jeho napětí polevuje. Teď je uvolněný.

Věnuji mu úsměv. „Můj králi,“ zašeptám, ale hlas se mi zachvěje. Mám z jeho pocitů vůči mně obavy, neboť jsem ho opustila, ačkoli na tom nenesl vinu.

Chvíli mě pozoruje, na několik minut se jeh