KAPITOLA TŘETÍ – Bouře

POHLED DOMINICA

Seděl jsem ve své kanceláři a sledoval virální video, na kterém jsme s Clarou uprostřed vášnivého líbání. Do země jsem se vrátil tajně. Jak mě sakra ti paparazzi dokázali najít a natočit to?

Zažaluju ten hotel za nedostatečnou ostrahu. Jak je možné, že si zaplatím nejdražší pokoj a nemám ani špetku soukromí?

Tohle není vůbec dobré! Vím, že otec bude k smrti nepříčetný. Na internetu už kolovalo dost mých fotek a videí s různými ženami a otec mě důrazně varoval, že pokud se něco takového stane znovu, vyhodí mě ze své firmy.

Přecházel jsem po kanceláři sem a tam a přemýšlel, co dělat. Vtom se rozletěly dveře a dovnitř vtrhl otec s naštvaným výrazem ve tváři.

„Co to má znamenat, že je toho plný internet? Proč mi musíš pořád dělat ostudu?“

„To není moje chyba, tati. Ten hotel…“

„Dost!“ přerušil mě otec. „Nenechám tě dál špinit své jméno a mou drahou firmu. Odstoupíš z pozice generálního ředitele a vedení převezme tvůj bratranec.“

Okamžitě z kanceláře odešel.

„Sakra!“ zaklel jsem a praštil pěstí do stolu.

Tohle je špatné. Nemůžu odstoupit z funkce hned první den v práci. Nikdy!

Věděl jsem, že jedinou cestou ven je napravit ten nepořádek, který jsem způsobil. Okamžitě jsem zamířil do Clařiny kanceláře, ale nebyla tam.

Šel jsem do haly a uviděl ji tam stát jako odsouzence na smrt. Vím, že na tohle není zvyklá, takže nevěděla, co dělat. Okamžitě jsem k ní přispěchal a odtáhl ji z haly až na parkoviště.

„Myslel jsem, že jsi říkala, že jsi to nebyla ty, s kým jsem strávil tu noc.“

„To teď není důležité. Proč jsem sakra všude na internetu? Panebože! Tohle se mi nemůže dít,“ začala si nervózně kousat rty a ruce se jí třásly.

Já byl na bulvár zvyklý, takže mi to bylo jedno, ale věděl jsem, že pro ni to musí být těžké. Mluví o tom teď celá země.

Najednou mě něco napadlo. Jediný způsob, jak tuhle situaci zachránit, bylo, aby předstírala, že je moje snoubenka. Ano, celá situace by se změnila z obrazu playboye na muže, který se prostě nemůže nabažit své snoubenky.

Už jsem si dokázal představit ty titulky. „Miliardový dědic Dominic Blackwood našel lásku a chlubí se svou snoubenkou.“

To by byl mnohem lepší titulek a spousta lidí by nám gratulovala. Skandál by se změnil v pozitivní zprávu a pro naši firmu by to byla skvělá reklama.

Okamžitě jsem to Claře vysvětlil, ale ona ten nápad nebrala.

„Takže řešení, jak nebýt v bulváru, je dát jim ještě víc témat k mluvení? Co se stane, až zjistí, že je to lež? To tvoji pověst poškodí ještě víc.“

Svým způsobem měla pravdu. Pokud veřejnost zjistí, že jsem je oklamal, budou mnou opovrhovat ještě víc.

V tu chvíli Claře zazvonil telefon a ona ho zvedla.

„Cože!“ vykřikla a v očích se jí objevil obrovský strach. „Už jsem na cestě.“

Ukončila hovor a chtěla se rozeběhnout pryč, ale já ji okamžitě zadržel.

„Co se děje?“

„Moje babička je v kómatu,“ vyhrkla a z očí se jí vyvalily slzy. Celé tělo se jí třáslo a já hned poznal, že pro ni babička znamená všechno.

„Nasedej,“ řekl jsem a odvezl ji do nemocnice.

Dojeli jsme tam a lékař vysvětlil, že její babička má srdeční vadu. Když viděla ten skandál své vnučky, okamžitě omdlela a teď potřebuje transplantaci srdce.

Clara se málem zhroutila, když slyšela cenu té operace. Stálo to tisíce dolarů a já věděl, že si to nebude moci dovolit.

Najednou mě napadla myšlenka. Něco, co by bylo výhodné pro nás oba.

„Mám pro tebe návrh.“

„Cože?“ zeptala se s očima červenýma a oteklýma od pláče.

„Uzavřeme smluvní manželství a já zaplatím babičce operaci.“