Jemná záře večerního slunce pronikala okny kavárny a tančila na Gideonově profilu, když se natáhl přes stůl, aby Lyře St. Claire dolil sklenici vody.

„Moc toho nejíš,“ řekl tiše a v hlase mu zazněly obavy.

Lyra St. Claire zamrkala, vytržena ze svých myšlenek. Přenesla pohled na Gideona; měl mírně svraštělé obočí a v těch tmavých očích se zračila starost. Ten muž byl ztělesněním trpělivosti – přesn