„Tak nepřestávej,“ řeknu, horkem zbavená rozumu, a zabořím ruce do jeho vlasů. Jeho ruce na mém zadku jsou jako cejch na mé kůži, zapalují mě zevnitř. Rozdmýchávají oheň v mém nitru do téměř nesnesitelného žáru.

„Dávej si pozor na to, co po mně žádáš,“ zavrčí, ten zvuk vychází hluboko z jeho hrdla, a já mu nohama sevřu pas ještě pevněji a přitáhnu si ho blíž ke svému toužícímu klínu. Položí mě na