„Děje se něco?“ Siennin tichý hlas ke mně doléhá a vytrhává mě z hlubin zoufalství, do kterých jsem se právě propadal. Podívám se do jejích hřejivých očí. Ještě se od ní nechci odtrhnout. Co bych dal za to, kdybych s ní mohl strávit další bezstarostnou, nekonečnou noc?

Podívám se na cucflek na jejím krku a zatoužím po tom jemném doteku její sametové kůže mezi svými zuby. Záda mám posetá škrábanci