Bella se probudila ze spánku a cítila, že je její tělo naprosto zničené. Otočila se a zjistila, že už je zpátky ve svém vlastním pokoji. Dostala lékařské ošetření a vypadalo to, že bude muset zůstat ležet v posteli, aby se její tělo zotavilo. Zvuk otevírajících se dveří naznačil, že do Bellina pokoje vstoupila Elena Rossi. Zdálo se, že má dívka radost, když vidí Bellu po probuzení.

"Ty už jsi vzhůru?" Bella přikývla.

"Mám žízeň, dej mi trochu vody." Bella požádala Elenu Rossi o vodu. Dívka Belle pomohla napít se vleže.

"Jak se cítíš?" Bella si těžce povzdechla.

"Umírám!" Elena Rossi se nad tím rozesmála.

"Máš štěstí, že ti neublížily!" Bella se na Elenu Rossi šokovaně podívala. Neublížily? Jak něco takového vůbec může říct? Obličej měla plný škrábanců od prstenu Scarlett LeClairové a polovina její tváře narazila na podlahu, což jí způsobilo další zranění. Krk měla posetý modřinami od provazů.

"To myslíš vážně? Jsem těžce zraněná, jen se podívej. To musím nejdřív zemřít, abys řekla, že to bolelo?" Elena Rossi se tomu zasmála a usmála se na Bellu.

"Víš, před tebou tu byla jedna dívka, kterou si Dominic Thorne přivezl z nějaké dlouhé cesty, když tam řešil obchody. Ta žena byla krásná, milá, a Dominicovi Thorneovi se líbila. Každou noc s ní Dominic Thorne zůstával. Scarlett LeClairová, Camille Montgomeryová, Odie, ty všechny byly přehlížené. Jednoho dne tu ženu našli mrtvou ve skladišti. Všichni jsme věděli, že vrahem musí být některá z těchto tří žen. Dominic Thorne je mohl potrestat. Ale neudělal to, protože ony poprosily Beatrice Hallowayovou o pomoc!" Bella svraštila obočí.

"Beatrice Hallowayovou? Proč zrovna Beatrice Hallowayovou?" Elena Rossi se usmála.

"Beatrice Hallowayová je tady tou nejstarší služebnou a Dominic Thorne ji respektuje. Dominic Thorne nikdy od dětství neměl matku. Možná, že mu na Beatrice Hallowayové záleží proto, že mu chybí mateřská figura!" Bella zmlkla; i ona sama byla v životě bez matky.

"Vážně? Ale počkej, chci se tě na něco zeptat."

"Na co?"

"Proč tvrdí, že mám štěstí, že jsem před Dominicem Thornem přežila jen kvůli tomu, že jsem mu vlezla do zahrady?" Zdálo se, že Elena Rossi přemýšlí.

"Jsem tu nová služebná, pracuju tady teprve poslední rok. Ale slyšela jsem, že kdokoli se opováží vstoupit nebo jen přiblížit k rostlinám tam vzadu, zemře. Dominic Thorne nesnáší, když se někdo dotýká jeho věcí. Ten muž nahání hrůzu!"

"Viděla jsi někdy Dominica Thornea?" Elena Rossi jemně zavrtěla hlavou.

"Ne, nikdy jsem ho neviděla, říkali mi to služební tady ze Sídla." Bella si zhluboka povzdechla.

"Tak proč si myslíš, že je strašidelný? Já vidím, že je to jen osamělý muž!" Elena Rossi byla překvapená, když uslyšela Bellina slova.

"Jak to můžeš říct?" Bella se odmlčela.

"Nevím, prostě to tak cítím."

"Viděla jsi ho?"

"Jasně, včera jsem se s ním pohádala!" Elena Rossi si v šoku zakryla ústa.

"A pak?"

"A pak co? Požádala jsem ho o odškodnění za všechny moje věci!" řekla Bella vášnivě, pak se ale bolestí zašklebila, protože měla roztržený koutek rtů.

"Ty ses zbláznila! Nebojíš se, že tě Dominic Thorne zabije?" Bella tiše povzdechla. Víc se bála, že bude žít v chudobě a uprostřed své osamělosti.

"Ne, radši zemřu, než abych žila sama a v nedostatku!" Elena Rossi zavrtěla hlavou a podívala se na Bellu.

"Dobře, zavolám Beatrice Hallowayovou, ať ti zkontroluje rány!"

"Počkej."

"Copak?"

"Kdo mě sem přinesl?" Elena Rossi si povzdechla.

"Sluha, který obvykle nosí potraviny ze skladu. Omdlela jsi tam s obličejem zalitým krví." Bella chápavě přikývla.

"Neptala ses, kdo mi to udělal?" Elena Rossi zavrtěla hlavou.

"Ne, protože už to vím. Byly to ty ženské, že?" Bella rychle přikývla.

"Přesně tak. A to tu jen tak mlčíte?" Elena Rossi si povzdechla a pohlédla na Bellu.

"A co bychom podle tebe měli dělat?"

"Měli byste to nahlásit policii!" Elena Rossi se při Belliných slovech rozesmála.

"Jsi blázen, každý, kdo tu zemře, prostě skončí zakopaný v zemi. Nikdo tě nebude hledat, ani tě oplakávat." Bellu slyšet něco takového naprosto šokovalo.

"Slyším dobře, to je naprosté šílenství? Jestli tam umřu, vy mě prostě pohřbíte a zapomenete na mě?" Elena Rossi přikývla.

"Ano, tak to tu prostě chodí." Bella už nenacházela slov.

"Doufám, že tu přežiješ dlouho, ráda si s tebou povídám!" Bella nevěřícně zírala na Elenu Rossi. Jak vůbec může existovat takové místo, které leží zcela mimo vládní zákony?

"To Beatrice Hallowayová nepromluví se Silasem Mercerem nebo s Dominicem Thornem?" Elena Rossi se po této otázce rozesmála.

"Kdo si myslíš, že jsi? Vůbec je nebudeš zajímat. Dominic Thorne se nikdy nestará o životy jiných lidí. Dokonce ani tehdy, když šlo o Scarlett LeClairovou, Odie a Camille Montgomeryovou. Jemu je to jedno. Kdo zemře, bude pohřben, a tím to končí!" Bella si vážně připadala jako blázen, pokud to všechno byla pravda.

"Tak jak se těm ženským můžu pomstít?" Elena Rossi pokrčila rameny.

"Ony nepřestanou. Dokonce i kdyby je Beatrice Hallowayová zastavila, tím by to neskončilo, Isabello. Budou to opakovat do té doby, dokud to už nevydržíš a nevybereš si smrt!" Bella cítila, že její život na tomto místě postrádá jakýkoliv smysl.

"Proč mi Beatrice Hallowayová nemůže pomoct?"

"Ony se Beatrice Hallowayové nebojí."

"A pak? Koho se tedy bojí?"

"Dominica Thornea. Přestanou jen tehdy, když s nimi promluví on." Bella si těžce povzdechla. Nikdy nečekala, že kdyby opustila Sídlo, skončila by nakonec mrtvá venku kvůli nepřátelům Dominica Thornea. Ale stejně tak by pomalu umírala i v případě, že by v Sídlě zůstala.

"Můžeš to zvládnout, pokud chceš být v bezpečí. Prostě vyhov přáním těch žen." Bella si odfrkla při představě, že by poslechla přání takových žen. Zcela upřímně, nikdy nikoho neposlouchala. Zvláště ne někoho, kdo by se ji opravdu snažil zlomit v poslušného psa.

***

O pár dní později se Bella začala zotavovat a byla plně zaměstnána svou prací. Beatrice Hallowayová jí pomohla najít pracovní pozici, kterou by Bella zvládla zastávat. Bella nakonec skončila jako pradlena. Byla jí svěřena povinnost prát všechny věci těch podivných žen a Dominica Thornea. Ačkoliv veškeré prací vybavení, které používala, bylo moderní, Bella se i tak musela potýkat s odporným oblečením milenek Dominica Thornea. Bella na to nebyla sama; na praní byly přiděleny další tři ženy. Bella právě dokončila svou práci a ucítila, jak jí kručí v břiše. Kráčela ke kuchyni, aby našla Elenu Rossi nebo Beatrice Hallowayovou. Běžně jedla ve svém pokoji, protože byla stále nemocná. Tentokrát si ale potřebovala najít místo, kde by dostala nějaké jídlo, aby naplnila prázdný žaludek. Elena Rossi procházela nedaleko směru, kterým Bella šla. Bella rychle popoběhla za Elenou Rossi, která kolem ní prošla.

"Eleno Rossi." Elena Rossi se otočila, když na ni Bella zavolala. Dívka, stále s několika obvazy na tváři, se radostně usmála.

"Bello, co se děje?"

"Eleno Rossi, mám hrozný hlad. Kde najdu nějaké jídlo?" Elena Rossi se usmála, vzala Bellu za ruku a vedla ji do kuchyně.

"Pojď, já ti to ukážu." Bella rychle přikývla a kráčela po jejím boku, ruku v ruce.

Když jí naservírovali rozmanité jídlo, Bella se do něj s chutí pustila.

"To tu mají každý den tolik jídla?" Elena Rossi přikývla.

"Ano, mají tu speciálního kuchaře, který připravuje jídlo pro pana Dominica Thornea, a dalšího pro služebnictvo." Bella chápavě přikývla. Přestože měla tvář stále zakrytou obvazy přes rány, Bella se nestyděla, a to ani tehdy, když občas potkala mužské osazenstvo Sídla.

"Znáš pravidla zdejšího Sídla?" Bella s plnými ústy rychle přikývla.

"Ano, Beatrice Hallowayová mi už všechno vysvětlila."

"Musíš si tu dávat pozor. Když plně nechápeš zdejší situaci, mohlo by se ti zdát, že všichni tady jsou dobří lidé." Bella přestala jíst a zadívala se na Elenu Rossi.

"Jsou to špatní lidé?" Elena Rossi se naklonila blíž a zašeptala.

"Někteří sloužící tu mají zvláštní povinnost hlídat. Někdy jsou to špióni zvenčí, kteří pátrají po slabinách Dominica Thornea!" Bella zamrkala, to znělo docela děsivě.

"Koho tím myslíš? Kdo jsou ti špióni?" Elena Rossi pokrčila rameny, protože to nevěděla.

"Taky nevím, ale musíš být vždy obezřetná při každém kroku po tomto sídle, protože každá práce je pod dohledem. Možná se zdá, že je jim všechno jedno, ale mohli by tě potopit!" zašeptala Elena Rossi, což Bellu přimělo ostražitě se rozhlédnout kolem.

"Proč je to tu tak děsivé!" Elena Rossi se usmála.

"Ano, je to tu děsivé, ale práce tady je skvěle placená. Pracuju tu jako služebná, ale venku si můžu žít svobodně!" Bella se na Elenu Rossi nevěřícně podívala, ale Elena Rossi se při poslechu usmívala a přikyvovala. Beatrice Hallowayová nevysvětlila, jak vysoký plat by Bella mohla dostávat, ale Bella věřila slovům Eleny Rossi, že když tady zůstane, vydělá hodně peněz.

***

Když Bella dokončila svou práci, byla plná k prasknutí a ospalá. Rozešla se ke svému pokoji a rozloučila se s Elenou Rossi. Šla a unaveně kývala hlavou. Bella byla krásná dívka, vysoká a štíhlá. Její pleť nebyla příliš bledá, vlasy měla dlouhé a černé a řasy se jí nádherně vlnily. Měla souměrnou postavu a krásně se vyvinula do těch správných křivek. Byla téměř dokonalá, ale Bella si to sama neuvědomovala. Dívka, oblékající se prostě, skrývala krásu, kterou vládla. Bella kráčela znavenými kroky, a když zvedla tvář, uviděla, jak někdo rychlým a podezřelým krokem vchází do skladu na samém konci chodby. Bella svraštila obočí, protože sklad byl v úplně jiné chodbě než její pokoj. Bella by musela zahnout, pokud by se chtěla dostat zpátky do své ložnice. Ten člověk ale kráčel rovně, spěchal a pak zmizel z jejího dohledu. Belle to připadalo podezřelé, a tak sledovala rychlé kroky muže, jako by snad něco skrýval. Dívka pokračovala ve chůzi ke skladu a zastavila se před zásobárnou jídla. Bella váhala, jestli má jít dovnitř; přitiskla ucho na dveře, ale nic neslyšela. Bella posbírala odvahu a vstoupila; odemčené dveře skladu se otevřely. Bella vešla dovnitř, postupovala hlouběji, uslyšela něčí sténání a zrychlila krok, dokud nenašla muže, kterého předtím viděla, jak už visí ze stropu a svíjí se ve snaze rozvázat si provaz kolem krku.

"Aaaaaaaa!" vykřikla Bella a zírala na muže, který natahoval tělo a snažil se nadechnout, ale přiškrcený provazem se dávil. Bella zpanikařila a přiblížila se k lanu, které ho poutalo a které bylo přivázané k malému sloupu. Rychle popadla lano, snažila se muži pomoct, aby nezemřel. Když se Bella snažila rozvázat uzel na sloupu, vešli dva sloužící nesoucí košíky na jídlo. Zděsili se, když spatřili Bellu, která podle všeho visícího muže vraždila.

"Aaaaaaa!" vykřikli, když uviděli, jak Bella tahá za provaz.

"Rychle mi pomozte!" křičela Bella a potýkala se se silným provazem a pevným uzlem.

"Co to děláš? Ty ho chceš zabít?" zeptal se jeden ze sloužících, zastavil Belliny pohyby a zíral na mrtvého muže, který měl oči stále otevřené. Bella strnula a pohlédla na oba muže.

"Ne! Já jsem ne..." Bella zamrzla. Byla šokovaná vším, co právě udělala.

"Tys ho zabila?"

"Ne!"

"Rychle, nahlaste to Beatrice Hallowayové!" řekl jeden ze služebníků, načež ten druhý vyběhl ze skladu.

"Nezabila jsem ho, snažila jsem se mu pomoct dostat se z toho provazu!"

"Nepřibližuj se k němu! Zůstaň tam, kde jsi." Bella se zastavila, ačkoliv se chtěla přiblížit ke sloužícímu.

"Ale já jsem ho nezabila, věřte mi!" Bella vypadala vyděšeně, upírala pohled na muže, pak zmlkla a otřela si obličej. Zhroutila se na zem a hleděla na mrtvého muže visícího ve skladu.

Dorazila Beatrice Hallowayová následována několika dalšími sloužícími. Beatrice Hallowayová k Belle přistoupila, přitom se dívala na mrtvého muže, který tam visel.

"Co to tu vyvádíš?" Bella se na Beatrice Hallowayovou podívala s naprosto zmateným výrazem. Bella se otočila a uviděla, jak do skladu vchází Elena Rossi, jež na ni hleděla nečitelnýma očima.

"Beatrice Hallowayová, tohle jsem neudělala?" Beatrice Hallowayová mlčela a neschopná slova hleděla na mladíka oběšeného před nimi.

"Jak se to stalo?"

"Beatrice Hallowayová, sledovala jsem ho, protože se choval podezřele a mířil ke skladu. Šla jsem pomalu a sledovala, jak vchází sem dovnitř. Ale když jsem vešla já, tak už tam visel!"

"Lže!" Sluha, který přišel dříve, přerušil Bellina slova.

"Viděl jsem ji, jak tam tahala za provaz a snažila se ho zabít." Elena Rossi si po těch slovech zakryla ústa.

"Beatrice Hallowayová, je to nedorozumění. Snažila jsem se rozvázat to lano, abych ho zachránila, ale přišla jsem příliš pozdě, a vtom vešli oni a viděli mě u toho!" Beatrice Hallowayová mlčela, zavřela oči, naprosto zmatená.

"Prosím, promluvte se Silasem Mercerem. Řekněte mu, ať se se mnou přijde setkat!" Muž, který stál po boku Beatrice Hallowayové, přikývl a vzdálil se. Beatrice Hallowayová upírala zrak na Bellu, a pak se rozešla a obhlížela sklad.

"Rychle, sundejte ho!" nařídila Beatrice Hallowayová dalším služebníkům. Beatrice Hallowayová opustila sklad a zastavila se u dveří, kde zírala na Bellu.

"Vezměte ji do mého pokoje!" přikázala Beatrice Hallowayová Eleně Rossi a dalším sloužícím, aby vzali Bellu s sebou.