Bylo už dávno po Leově večerce, když se dům konečně utišil. Po dlouhém dni plném nezastavitelné energie ten kluk odpadl v pokoji pro hosty, přičemž svého robota svíral jako tu nejvzácnější věc na světě.

Declan a já jsme stáli na chodbě před jeho pokojem a poslouchali jeho tiché pochrupování.

„No,“ řekla jsem polohlasem. „To byla... zkušenost.“

Declan si promnul zátylek a vypadal, jako by právě