Po Leově odjezdu byl v domě až děsivý klid. Bylo to, jako by někdo cvakl vypínačem a umlčel tornádo energie, které se tu poslední dva dny točilo místnostmi. Stála jsem v obývacím pokoji a prohlížela si tu spoušť. Polštáře byly rozházené po podlaze, jedno z Leových autíček uvízlo pod pohovkou a na konferenčním stolku zbyla slabá stopa po šlehačce, kterou se ani jeden z nás neobtěžoval utřít.

Declan