Kapitola 11

POHLED ELARY

Nervózně jsem si olízla rty a okamžitě padla na zem, kde jsem neopatrně shrnovala rozbité střepy na jednu hromadu. Srdce jsem měla až v krku a prsty se mi nekontrolovaně třásly.

„Omlouvám se! Přísahám, že se omlouvám! Já... já ten talíř koupím! Koupím vám nový, já... ach!“ Byla jsem tak nervózní a roztěkaná, že jsem se omylem řízla prstem o střep, když jsem se snažila sebr