Isabelle se třásly ruce, když si v telefonu četla zprávu. Stála v rohu Julianova pokoje, zády přitisknutá k chladné zdi a měla pocit, jako by její plíce sotva dokázaly nasát vzduch. Victoriina slova na ni z displeje křičela, každé písmeno bylo temným příslibem.

„Myslíš si, že jsi vyhrála, Isabelle, ale tohle zdaleka nekončí. Julian je stále v mém dosahu, stejně jako ty. Neuvelebuj se moc. Jsem blí