V zasedací místnosti to bzučelo šuškáním, ve vzduchu viselo očekávání, zatímco členové rady čekali, až k nim Isabelle Blackwoodová promluví. V čele dlouhého mahagonového stolu stála vzpřímená, vyrovnaná a zářící navzdory tíze svého rozhodnutí. Pohledem přelétla známé tváře… důvěryhodné kolegy, přátele i několik skeptiků, než spočinula na Julianovi, který seděl po její pravici s výrazem směsice hrd